Bitva u Rozvegova

Bitva u Rozvegova byl ozbrojený střet svedený o předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Šlo o nejkrvavější boj československých jednotek s maďarskými jednotkami a zároveň o jejich první vzájemný střet v roce 1939. Bitva skončila krátkodobým vytlačením Maďarů z Rozvegova.

Bitva u Rozvegova
konflikt: Československo-maďarský konflikt (1938-1939)
Trvání	6. leden 1939
Místo	Předměstí Mukačeva, Podkarpatská Rus
Výsledek	Československé vítězství [1]
Strany
Československo (Druhá republika) Maďarské království
Velitelé
Štábní kapitán Bohumil Mařík
Ztráty
5 padlých 3-5 raněných 1 OA vz. 30 ukořistěn Maďary[2] Oficiálně 9 mrtvých, podle jiných odhadů mnohem více
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příčiny střetu

2. listopadu skončilo Vídeňské arbitrážní jednání. Ve Vídni bylo rozhodnuto o československých územních ústupcích Maďarsku. Jednalo se o značnou část území jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Součástí odstoupeného území bylo i Mukačevo. Rozvegovo^{[pozn. 1]} ležící na předměstí Mukačeva na pravém břehu řeky Latorice ale mělo nadále zůstat československým územím. Nad rámec Vídeňské arbitráže bylo ale obsazeno maďarskou armádou. Někteří českoslovenští důstojníci okamžitě začali zvažovat obsazení Rozvegova. Brzy se objevila vhodná záminka. Když byl v noci z 5 na 6. ledna postřelen četník František Dvořák, zahájily československé jednotky útok.

Bitva

Rozvegovo obsazoval 36. pěší pluk, který vedl Bohumil Mařík. První zaútočila 1. a 2. rota spolu s několika družstvy SOS. Rozpoutal se tvrdý pouliční boj. Do boje se na československé straně zapojila i tři obrněná vozidla Tatra OA vz. 30 od Motorizovaného předzvědného oddílu 2 a dělostřelectvo 5. baterie 12. dělostřeleckého pluku. Brzy se začala projevovat početní převaha na straně Maďarů a Čechoslováci se nyní museli bránit, ale Rozvegovo se honvédům již obsadit nepovedlo. Teprve odpoledne se povedlo střet utlumit.

Po bitvě

Po střetu bylo rozhodnuto rozkazem z vyšších míst předat Rozvegovo zpět Maďarům. Brzy po bitvě se maďarské vrchní velení rozhodlo zahájit útok na Podkarpatskou Rus. Ten začal 14. března v údolí řeky Latoricy.

Seznam padlých Čechoslováků

Hodnost	Jméno	Jednotka	Datum narození
Vojín	Eliáš Kolačuk	1. rota 36. pěšího pluku	28. července 1915
Vojín	Antonín Kopeček	2. rota 36. pěšího pluku	17. dubna 1915
Vojín	Jan Slanina	2. rota 36. pěšího pluku	22. dubna 1915
Vojín	František Vystrčil	1. rota 36. pěšího pluku	21. prosince 1915
Respicient FS	Josef Tyšer	SOS Rozvegovo, rota Razošín	1893

Seznam raněných Čechoslováků

Hodnost	Jméno	Jednotka	Datum narození
Vojín	Josef Červenka	1. rota 36. pěšího pluku	1914
Vojín	Alois Čižmár	1. rota 36. pěšího pluku	1916
Vrchní respicient	Antonín Kohel	SOS Rozvegovo, rota Razošín	1896
Strážmistr	Jaroslav Kotouček	SOS Rozvegovo, rota Razošín	1893
Vojín	František Novotný	2. rota 36. pěšího pluku	1893

Poznámky

1. Rozvegovo, maďarsky Oroszvég (doslova „ruský konec“), rusky Росвигово (Rosvigovo), ukrajinsky Росвигово (Rosvyhovo) nebo Росвигове (Rosvyhove), rusínsky Росвегово (Rosvegovo), Оросвеґ nebo Оросвиґово je nyní součástí města Mukačevo.^[3]