Blanická brázda

Blanická brázda je geomorfologický okrsek tvořený systémem zlomů, který probíhá od Českého Brodu přes Tábor, České Budějovice až do Rakouska. Délka zlomu je zhruba 200 km. Vyznačuje se zakleslými permokarbonskými sedimenty a polymetalickým zrudněním. V oblasti brázdy lze nalézt četné pozůstatky po těžbě zlata, stříbra a dalších rud, jejichž ložiska se vyskytovala v místech tektonických poruch.^[2]

Blanická brázda
Pozůstatky starých dobývek v oblasti někdejšího Zlatodolu Roudný v okrese Benešov
Nejvyšší bod	519[1] m n. m. (Hříva[1])
Rozloha	62,62[1] km²
Nadřazená jednotka	Mladovožická pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	pararula, pískovec, slepenec, jílovec
Povodí	Blanice[1]
Souřadnice	49°35′12″ s. š., 14°49′57″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brázda vznikla před 305 až 300 miliony lety. Následně se v ní uložil písek a jíl. Dnes je patrná jako široká sníženina. V severní části jí protéká řeka Blanice. V místech křížení s jáchymovským hlubinným zlomem vznikly Jihočeské pánve.