Blanka z Lancasteru

Blanka z Lancasteru (anglicky Blanche of Lancaster; 25. března 1342 – 12. září 1369) byla anglická šlechtična a dědička. Byla první manželkou Jana z Gentu a jejich syn Jindřich se stal anglickým králem.

Blanka z Lancasteru
Vévodkyně z Lancasteru
Narození	25. března 1342? Bolingbroke
Úmrtí	12. září 1368 (ve věku 26 let) Tutbury
Pohřbena	Katedrála svatého Pavla
Sňatek	19. května 1359
Manžel	Jan z Gentu
Potomci	Filipa z Lancasteru Jan z Lancasteru Alžběta z Lancasteru Eduard Jindřich IV. Anglický Jan z Lancasteru Isabela z Lancasteru
Dynastie	Lancasterové
Otec	Jindřich z Grosmontu
Matka	Isabela z Beaumontu
Příbuzní	Maud, Countess of Leicester (sestra) Jindřich V. Plantagenet[1], Jan z Lancasteru, Humphrey z Lancasteru[1], Blanka Anglická[1][2], Filipa Anglická[2], Edward Plantagenet[2] a Tomáš z Lancasteru[2][1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Blanka z Lancasteru byla nejmladší dcera Jindřicha z Grosmontu, prvního vévody z Lancasteru, a jeho manželky Izabely z Beaumontu. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokském zámku v Lindsey.

19. května 1359 byla v Readingském opatství provdána za svého bratrance z třetího kolene, Jana z Gentu, který byl třetím synem vládnoucího anglického krále Eduarda III. O manželství se říkalo, že bylo šťastné. Blančini současníci ji popisovali jako velmi pěknou ženu se světlými vlasy, modrýma očima a mírným, klidným chováním.

Zděděné tituly

Titul vévody z Lancasteru zanikl po smrti Blančina otce v roce 1361, jelikož neměl žádného mužského dědice. Díky sňatku s Blankou se Jan z Gentu stal lancasterským hrabětem, hrabětem z Derby, z Lincolnu a leicesterským hrabětem (tyto tituly však obdržel až v roce 1362 po smrti Blančiny sestry Maud, která neměla potomky). Později bylo Janovi věnováno i lancasterské vévodství. Vliv a moc, které získal díky těmto titulům, mohly vést k tomu, že se Jan mohl stát Nejvyšším soudcem Anglie (Lord High Steward of England).

Vývod z předků