Bohdan Chudoba

Bohdan Chudoba (21. listopadu 1909 Brno^[1] – 2. ledna 1982 Madrid) byl český a československý historik, archivář, novinář, politik Československé strany lidové a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 žil v exilu.

Bohdan Chudoba
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství	ČSL
Narození	21. listopadu 1909 Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. ledna 1982 (ve věku 72 let) Madrid Španělsko Španělsko
Rodiče	František Chudoba
Příbuzní	Zdeněk Chudoba (bratr)
Alma mater	Universidad de Alcalá
Profese	archivář, pedagog, spisovatel, novinář, politik, publicista, filozof, překladatel a historik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Jeho otcem byl anglista František Chudoba a matkou Marie, rozená Petrová. Bohdan Chudoba v roce 1928 složil maturitu na Českém státním gymnáziu v Brně. Pak studoval historii na univerzitách v Brně, Oxfordu, Římě, Vídni a Madridu. V roce 1933 byl promován na doktora historických věd na španělské královské Universidad de Alcalá. V letech 1934–1936 konal vojenskou službu, v období let 1937–1942 potom pracoval jako učitel dějepisu na středních školách v Brně a v Tišnově. Za Protektorátu byl propuštěn ze školství a nastoupil jako komisař archivní služby a archivář Českého zemského archivu, kde působil v letech 1942–1945. Spolupracoval s odbojem.^[2]

Po osvobození nastoupil jako úředník na ministerstvo informací. Jako historik se zabýval politickými a duchovními dějinami raného novověku, zejména pronikáním španělských vlivů do střední Evropy, historickými souvislostmi bitvy na Bílé hoře a zápasem katolické a protestantské kultury v českých zemích. Byl autorem množství studií a knih, psal i poezii a prózu. Překládal z řady jazyků (včetně staré čínské poezie). Byl členem Syndikátu československých spisovatelů. Angažoval se také jako novinář. Už roku 1933 byl redaktorem časopisu Akord, v letech 1945–1946 pak redaktorem antikomunistických Obzorů.^[2] V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu setrval formálně do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948.^[3] Na sjezdu v květnu 1947 byl zvolen předsedou mládežnické organizace ČSL. V rámci strany reprezentoval radikální křídlo, odmítající kompromisy s komunisty (s oblibou používal heslo totalita bude bita). V parlamentu s dalšími podobně orientovanými nekomunistickými poslanci úspěšně až do roku 1948 blokoval komunistické plány na radikální pozemkovou reformu.^[4]

Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do emigrace. Hranice překročil již 28. února. Lidová strana (mezitím ovládnutá prokomunistickým křídlem) ho tehdy vyloučila ze svých řad.^[5] Krátce pobýval v Německu, pak odešel do Francie, kde nastoupil jako tlumočník na francouzském ministerstvu obrany. Na podzim 1948 společně s dalšími politiky budoval exilovou lidovou stranu. Později se spolu s některými dalšími lidovci (Simeonem Ghelfantem, Josefem Kalvodou) podílel na založení exilové formace Křesťansko-demokratické hnutí coby pravicovější a konzervativnější alternativy k ČSL. Později přešel ke konzervativní skupině okolo Lva Prchaly (Český národní výbor). V roce 1949 se usadil v USA a přednášel historii a politologii na řadě amerických univerzit (v letech 1949–1978 byl profesorem na Iona College). Od konce 50. let pobýval opakovaně ve Španělsku, kam se později trvale přestěhoval. I v exilu publikoval několik historických prací, v pozůstalosti zanechal řadu historických prací, románů a básnických sbírek.^[2][6]

Publikace

• Počátky barokní myšlenky, 1934.
• Liberalismus v české výchově. Praha : Vyšehrad, 1940. 32 s.
• Španělé na Bílé hoře : tři kapitoly z evropských politických dějin. Praha : Vyšehrad, 1945. 284 s.
• O novou českou školu. Praha : Č.A.T., Universum, 1945. 36 stran. Vydání první.
• Jindy a nyní : dějiny českého národa. Praha : Vyšehrad, 1946. 461 s. 2. přepr. vyd. Frankfurt am Main : Opus bonum, 1975. 592 s.
• Úvod do studia filosofie, 1946.
• Co je křesťanská politika, 1947.
• Spain and the Empire 1519–1643, Chicago, 1952.
• Of Time, Light and Hell, Haag 1974.
• Vím, v koho jsem uvěřil : a jiné eseje. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury 2009. 159 s. ISBN 978-80-7325-193-2.
• Člověk nad dějinami. Praha: Torst 2018. 636 s. ISBN 978-80-7215-558-3
• Sirá plynou oblaka - Kronika několika týdnů. Praha: Torst 2021. 384 s. ISBN 978-80-7215-599-6
• Přijde den, ano už je tady... Korespondence Bohdana Chudoby 1977–1981. Hlinná: Nautilus 2023. 237 s.