Bohemund V. z Antiochie

Bohemund V. (zemřel 1252^[2]) byl v letech 1233 až do své smrti vládcem křižáckého Antiochijského knížectví a hrabětem z Tripolisu

Bohemund V. z Antiochie
Narození	1199
Úmrtí	leden 1252 (ve věku 52–53 let)
Potomci	Bohemund VI. Antiochijský a Plaisance Antiochijská
Otec	Bohemund IV. z Antiochie
Matka	Plaisance z Gibeletu
Příbuzní	Marie z Antiochie, Jindřich Antiošský a Filip Antiošský (sourozenci) Lucie Antiochijská[1], Bohemund VII. z Tripolisu[1] a Marie Antiochijská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohemund V. vládl Antiochijskému knížectví a Tripolskému hrabství (limetkově zeleně). S Arménským královstvím v Kilíkii (tyrkysově) byl takřka neustále v konfliktu

Bohemund V. byl synem knížete Bohemunda IV. a Plaisance z Gibeletu. Stejně jako jeho otec, i Bohemund V. choval značnou nevraživost vůči rytířskému řádu johanitů a sousednímu Arménskému království v Kilíkii a dával přednost spojenectví s řádem templářů. Mír s Arménským královstvím byl nastolen pouze krátce před Bohemundovou smrtí, díky zprostředkovanému vyjednávání francouzského krále Ludvíka IX.

Krátce před srpnem 1225 se oženil s princeznou Alicí ze Champagne, královnou-vdovou Kypru a Jeruzaléma, se kterou se rozvedl a manželství bylo někdy v letech 1227 či 1229 bez potíží anulováno. V roce 1235 se kníže Bohemund V. podruhé oženil s Luciennou di Caccamo-Segnim, praneteří papeže Innocenta III., s níž měl dvě děti:

• Plaisance z Antiochie, později se stala třetí manželkou kyperského krále Jindřicha I.^[3]
• Bohemund, pozdější kníže Bohemund VI.

Bohemund V. zemřel v lednu 1252. Jeho nástupcem na antiochijském trůnu se stal jeho tehdy patnáctiletý syn jako Bohemund VI. z Antiochie. Protože Bohemund VI. byl stále nezletilý, vládla za něho jeho matka, kněžna-vdova Lucienna. Nicméně kněžna Lucienna nikdy neopustila Tripolis a namísto toho předala vládu nad Antiochijským knížectvím svým příbuzným z Říma.