Boris Lipnitzki

Boris Lipnitzki (ukrajinsky Boris Lipnickij /Борис Липницкий/ roz. Chaim (Efim) Lipnickij /Хаим (Ефим)/, fr. Haim (Efime) Boris Lipnitzki nebo Lipnitzky; 4. února 1887, Oster – 6. července 1971, Paříž) byl ukrajinsko-francouzský umělecký fotograf; fotografoval balet, módu, kino, výtvarné umění, spisovatele a hudebníky.

Boris Lipnitzki
Narození	4. února 1887 Oster
Úmrtí	6. července 1971 (ve věku 84 let) Paříž
Místo pohřbení	krematorium s kolumbáriem Père-Lachaise
Povolání	fotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Haim Efime Boris Lipnitzki (nebo Lipnitzky) se narodil v židovské rodině v Osteru v Černihivské oblasti Ruské říše (nyní Ukrajina) dne 4. února 1887. Zemřel v Paříži dne 6. července 1971 ve věku 84 let a je pohřben na hřbitově Père-Lachaise.^[1]

Lipnitzki nejprve pracoval jako asistent pro fotografa v Oděse, poté si otevřel vlastní studio v Pultusku. Do Paříže přijel na počátku 20. let. Tam založil ateliér na adrese rue du Colisée 40, kde fotografoval mnoho uměleckých osobností od 20. do 60. let 20. století^[2] a zobrazoval je ve svém vlastním okolí. Jeho přátelství s módním návrhářem Paulem Poiretem, s nímž by zůstal fotografovat v Biarritzu, poskytlo vstup do těchto kruhů.^[3]

Mezi jeho fotografované osobnosti patřili Maurice Ravel, René Hubert, Albert Camus, Blaise Cendrars,^[4] Jean Cocteau, Otto Preminger, Igor Strawinsky, Arthur Honegger,^[5] Leonid Massine, Serge Lifar, Paul Poiret, Coco Chanel, Olga Spessivtseva, Nyota Inyoka, Tamara Karsavina, Serge Gainsbourg, Les Six, Marc Chagall, Pablo Picasso,^[2] a také Josephine Bakerová s níž v roce 1926 vytvořil slavnou sérii fotografií aktů.^[6]

Lipnitzki byl fotografem během natáčení Ganceova snímku Napoléon a zachytil neformální pohledy na zákulisí štábu a herce^[7] jeho snímky byly použity na obálkách programů a zobrazeny v kinech, ale navzdory ujištění mu nebyl přiznán kredit. Následoval soud na seinském tribunálu a producentovi filmu bylo nařízeno zaplatit Lipnitzkimu 30 000 franků (asi 16 000 USD v roce 2010). Průmyslová publikace Le Photographe na to upozornila jako na precedens ve francouzském autorském právu.^[8] Natočil také mnoho významných baletních představení a vytvořil studiové portréty tanečníků.^[9]

Fotografie Lipnitského byly publikovány v časopisech Femina, The Paris Times, Paris-Alger magazine, Les Modes, La Vie Parisienne, Chantecler revue, Vogue (Paříž), L'Atlantique, Paris-soir, La Femme de France, Être belle, Le Photographe „ Le Point, Adam: revue des modes maskcines en France et à l'étranger, Ambiance, Comoedia, Claudine, Le Monde illustré, L'Art musical, Bravo, Le Petit journal, Le Théâtre et Comœdia illustré a další.^[10]

V článku o relativní hodnotě ručně kreslené a fotografické ilustrace, Robert Lang ředitel a redaktor Rester Jeune, popisující stylistiku různých ilustrátorů a fotografů, píše o Lipnitzkém, že „má rád svatozáře a další umělecké paralely z prostředí divadla„.^[11]

Lipnitzkého archiv byl zdecimován, když bylo zatopeno divadlo Athenaeum, kde mu jeho přítel Louis Jouvet pomohl skrýt jeho tisky během okupace, když uprchl, aby zůstal se svým přítelem Chagallem v New Yorku.

Poválečný

Po válce založil se svými bratry studio Lipnitzki, které v roce 1946 poptávalo nové zaměstnance^[12] a fungovalo až do doby, než Lipnitzki zemřel.^[13] V polovině 50. let vstoupil do studia na tři roky jeho synovec Bernard Lipnitski, který byl najat týdeníkem France Dimanche, pro který fotografoval Céline Monsarrat, Françoise Saganovou a Salvadora Dalího, poté byl zaměstnán jako fotoreportér v dalších francouzských časopisech.^[14] Boris Lipnitzki pokračoval v agitování autorského práva ve vztahu k profesionální fotografii a jeho názor se za jeho účasti projednával na schůzi komise Commission des Droits d’Auteur v únoru 1945 a také při dalších příležitostech.^[15]

Dědictví

V roce 1970 jeho sbírku – více než milion negativů a 600 000 výtisků – a sbírku jeho synovce koupila agentura Roger-Viollet.^[16] Připsání autorství fotografií pořízených ve studiu v letech 1945–1969 konkrétnímu bratrovi není vždy jisté.

V roce 2022 byla objevena v pozůstalosti po Borisi Lipnitzkém, která je uložena v Národní knihovně Izraele v Jeruzalémě, dosud neznámá skladba, Romance pro housle a klavír (H 186bis).^[17][18]

Publikace

• Haim Efime Boris Lipnitzki. Images de Louis Jouvet. [s.l.]: Paříž Emile-Paul frères Dostupné online.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Lipnitzki, Boris; DENOYELLE, FRANÇOISE. Boris Lipnitzki : le magnifique. [s.l.]: Chaudun ISBN 978-2-35039-140-3.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Výstavy

Samostatné

• 2005, 7. května – 12. června: Boris Lipnitzki, Espace Saint-Jean, Melun

Skupinové

• 2019–20, 26. října 2019 – 19. ledna: 1925–1935, Une décennie bouleversante (a decade of change), společně s: Marcel Arthaud, Laure-Albin Guillot, Jean Moral, André Papillon, Gaston Paris a další, Musée Nicéphore Niépce, Chalon-sur-Saône^[19]
• 27. listopadu 2013 – 31. března 2014: Biographical forms: Construction and individual mythology, společně s: Brassaï, Günter Brus, Claude Cahun, Bruce Conner, VALIE EXPORT, Tomislav Gotovac, Raymond Hains, Santu Mofokeng, Nadar (Gaspard-Félix Tournachon), Henrik Olesen, Ahlam Shibli, Ed Templeton, Jeff Wall, Francesca Woodman, a další, Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía (MNCARS), Madrid
• 2011, 12. listopadu – 29. prosince: Beispielhaft 3, společně s: František Drtikol, Leo Fuchs, Charlotte March, Egbert Mittelstädt, Stefan Moses, Edward Quinn, Gerhard Riebicke, Valerie Schmidt, André Villers, Ira Vinokurova, KOELN-ART, Kolín nad Rýnem
• 2011, 12. května – 16. června: Some Photographs taken in France, společně s: Berenice Abbott, Eugène Atget, Denise Bellon, Ilse Bing, Erwin Blumenfeld, Brassaï, Henri Cartier-Bresson, André Adolphe-Eugène Disdéri, Louis-Emile Durandelle, Martin Kollar, Germaine Krull, Henri Le Secq, Man Ray, Willy Ronis, Raoul Ubac, a další, Diemar/Noble Photography, Londýn
• 2008, 5. dubna – 1. června: CONTROVERSIES, společně s: Annelies Štrba, Abbas, Ladislav Bielik, Guy Bourdin, Robert Capa, Lewis Carroll, Henri Cartier-Bresson, Larry Clark, Luc Delahaye, Robert Doisneau, Horst Faas, Frank Fournier, Marc Garanger, Garry Gross, Lewis Hine, Rip Hopkins, Irina Ionesco, Jevgenij Chalděj, Lehnert & Landrock, Michael Light, Man Ray, Robert Mapplethorpe, Steven Meisel, Nadar (Gaspard-Félix Tournachon), Sebastião Salgado, Andres Serrano, Jock Sturges, Oliviero Toscani, Nick Ut a další, Musée de l'Élysée, Lausanne
• 2005, 10. února – 20. dubna: Talking Pictures, společně s: Peter Galadzhev, Lotte Jacobi, Germaine Krull, Fritz Lang, Man Ray, Raymond Voinquel, a další, Galerie Berinson, Berlín
• 1984, 15. června – 1. září: Hommage à Claire Croiza, Francouzská národní knihovna, hudební oddělení^[20]
• 1978, 17. června – 1. října: André Barsacq : cinquante ans de théâtre, Francouzská národní knihovna, Paříž^[21]
• 1964, 11. června – 11. července: Guy Ropartz, Francouzská národní knihovna^[22]
• 1961–1962, prosinec–březen: Louis Jouvet : exposition organisée pour le dixième anniversaire de sa mort^[23]
• 1957–1958, 19. prosince – 28. února, Gustave Flaubert et Madame Bovary: exhibition organised for the centenary of the publication of the novel, Paříž, Francouzská národní knihovna^[24]
• 1930 27. února – 9. března: 7th Exposition de la Photographie et du Cinéma, společně s: Genia Reinberg, Germaine Douazi, Vallois, Wilfrid Sketch, Pierre Petit, Nadar, Charles Martin, Lemonnier, Charles Gerschel, Duvivier, Charles Rouget. Parc des Exposition se la Porte de Versailles^[25]

Sbírky

• Musée Niepce^[26]
• Francouzská národní knihovna