Borovice zobanitá

Borovice zobanitá
Borovice zobanitá (Pinus uncinata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	borovice (Pinus)
Podrod	Pinus
Sekce	Pinus
Podsekce	Pinus
Binomické jméno
Pinus uncinata Ramon ex DC, 1805

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

Celý agregát borovice kleče je složitá taxonomická skupina zahrnující tři výchozí taxony a množství kříženců a přechodných forem. Vedle kleče (Pinus mugo subsp. mugo) je to právě borovice zobanitá, u níž se rozlišují dva poddruhy, ve starší literatuře brané i jako samostatné druhy:

Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805; syn. Pinus mugo subsp. uncinata – borovice zobanitá pravá, borovice pyrenejská
Pinus uncinata subsp. uliginosa (Neumann ex Wimm.) Businský; syn. Pinus rotundata, Pinus mugo subsp. uliginosa – borovice blatka

Determinace jednotlivých taxonů je ovšem obtížná vzhledem k morfologické proměnlivosti, ekologické plasticitě a především snadné hybridizaci jak jednotlivých poddruhů, tak kříženců navzájem; složité hybridní roje vznikají také tam, kde se připojuje ještě borovice lesní.^[2]

Remove ads

Poddruhy

Borovice pyrenejská

Je to vzpřímeně rostoucí menší strom, 10–15(–20) m vysoký, s pravidelnou košatou korunou a zpravidla rovným průběžným kmenem. Borka je i v horní části kmene tmavá. Jehlice jsou dlouhé 3–5 cm a vyrůstají ve svazečcích po dvou;^[3] na rozdíl od blatky jsou poněkud kratší a tmavší. Samičí dozrálé šišky jsou 4–5 cm dlouhé, kuželovité, asymetrické, výstředně stopkaté, pupek je excentrický. Apofýzy s nápadně hákovitými štítky vyčnívají na volné straně více než na straně obrácené k větvi. Vyskytuje se v Pyrenejích, západních Alpách a západním Švýcarsku až do nadmořské výšky 2300 m, s optimem 1500 – 2200 m. V Česku se přirozeně nevyskytuje. Na rozdíl od borovice blatky roste na minerální půdě (vápence, metamorfované usazeniny) až k horní hranici lesa a dorůstá do větších výšek. V kontaktních zónách s borovicí lesní se vyskytují četné mezidruhové hybridy.

Hospodářské využití není známé, v Česku bývá v poslední době hojně využívána pro svůj kompaktní habitus v okrasných zahradách a parkových výsadbách.

Synonyma

Pinus uncinata (sensu stricto) Ramond in Lam. & DC., 1805
Pinus uncinata var. rostrata Antoine, 1840
Pinus montana subsp. uncinata var. rostrata Willkomm, 1872
Pinus mugo subsp. uncinata var. rostrata (Antoine) Domin, 1935

Borovice blatka

Podrobnější informace naleznete v článku Borovice blatka.

Středoevropský endemit, který se vyskytuje jen v prostoru podél severního úpatí a dále na sever od masívu Alp, s těžištěm v jihozápadních a jižních Čechách V České republice se přirozeně vyskytuje na Třeboňsku, na šumavských rašeliništích a ve Slavkovském lese, na Moravě na Rejvízu v Hrubém Jeseníku. Jde o poddruh specializovaný na rašeliniště zejména přechodového typu.

Pokud není ovlivněna mezidruhovou hybridizací, je to v dospělosti strom střední výšky (12–20 m), monokormní, vzpřímený, s kuželovitou a kompaktní korunou. Šišky jsou 2,7–5,4 cm dlouhé, kuželovité až vejčité, slabě zygomorfní. Pupek (umbo) má krátký se slabě zahnutým ostnem. Na rozdíl od borovice lesní a jejích kříženců, u kterých je stopka koneletů (jednoletých šištic) ohnutá, mají její konelety přímou stopku.