Borovice blatka

Borovice blatka (Pinus uncinata subsp. uliginosa, syn. Pinus rotundata) je středoevropský endemit, který společně s borovicí lesní (Pinus sylvestris) vytváří unikátní rašelinné lesy. V České republice se přirozeně vyskytuje na Třeboňsku a na šumavských rašeliništích (viz např. Rašeliniště Kapličky) a Slavkovském lese, na Moravě na Rejvízu v Hrubém Jeseníku.

Borovice blatka
Borovice blatka
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	borovice (Pinus)
Podrod	Pinus
Sekce	Pinus
Podsekce	Pinus
Druh	borovice zobanitá (Pinus uncinata)
Trinomické jméno
Pinus uncinata subsp. uliginosa (G.E.Neumann ex Wimm.) Businský, 2006
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

• Pinus rotundata Link.
• Pinus hartenbergiensis Liebich
• Pinus mugo var. uncinata Fenaroli
• Pinus montana var. uncinata Pilg.
• Pinus mugo subsp. rotundata (Link) Janchen & H. Neumayer
• Pinus mugo subsp. uncinata var. rotundata (Link) Domin
• Pinus uliginosa Neumann ex Wimm.
• Pinus uncinata var. rotundata (Link) Antoine
• borovice pyrenejská blatka^[1]
• blatka bažinná^[1]
• borovice rašelinná^[1]
• borovice slaťová^[1]

Systematické členění

O taxonomické zařazení borovice blatky se vedou spory: bývá označována jako poddruh borovice zobanité (Pinus uncinata), nebo jako samostatný druh (Pinus rotundata). Někteří dokonce oba poddruhy, borovici pyrenejskou a blatku, považují za poddruhy druhu Pinus mugo Turra.

V moderní literatuře převládá označení blatky jako poddruh borovice zobanité.

Systematické členění pojímající blatku jako poddruh borovice zobanité:

Pinus uncinata Ramond ex DC., 1805 – borovice zobanitá

U této borovice se rozlišují dvě subspecie:

• 1) Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805 – borovice pyrenejská
• 2) Pinus uncinata subsp. uliginosa (Neumann ex Wimm.) Businský – borovice blatka (b. bažinná)

Rozšíření

Tento poddruh (resp. druh) vykazuje nejmenší areál rozšíření a největší ekologickou specializaci v rámci agregátu P. mugo. Vyskytuje se jen v prostoru podél severního úpatí a dále na sever od masívu Alp, s těžištěm v jihozápadních a jižních Čechách. Nejzápadnější výskyt je v pohoří Schwarzwald v jihozápadním Německu, nejseverněji ve střední části Krušných hor (Božídarské rašeliniště) a v polském Kladsku. Na východě Hrubý Jeseník (Rejvíz). Jde o poddruh specializovaný na rašeliniště zejména přechodového typu. Polykormní jedinci, vyskytující se hojně na rašeliništích v jihozápadních Čechách, patří k mezidruhovým křížencům tohoto druhu s klečí (Pinus mugo).

Vzhled

Vzhledem je velice podobná borovici lesní, s níž navíc snadno vytváří křížence (stejně jako s klečí (Pinus mugo), takže najít porost čistých blatek je leckdy obtížné i v místech jejich přirozeného a teoreticky hojného výskytu. Druh je považován za kriticky ohrožený vzhledem k úbytku přirozených stanovišť a nebezpečně rozsáhlému rozřeďování jeho genomu křížením.

Pokud není ovlivněna mezidruhovou hybridizací, je to v dospělosti strom střední výšky (12–20 m), monokormní, vzpřímený, s kuželovitou a kompaktní korunou. Šišky jsou 2,7–5,4 cm dlouhé, kuželovité až vejčité, slabě zygomorfní. Pupek (umbo) má krátký se slabě zahnutým ostnem. Na rozdíl od borovice lesní a jejích kříženců, u kterých je stopka koneletů (jednoletých šištic) ohnutá, mají její konelety přímou stopku.

Využití

S ohledem na to, že se jedná o ohroženou populaci, je většina nalezišť tohoto taxonu v Česku chráněna. V poslední době bývá pro svůj kompaktní habitus hojně využívána v okrasných zahradách a parkových výsadbách.