Boulton Paul Bobolink

Boulton Paul P.3 Bobolink^{[pozn. 1]} byl britský stíhací letoun vyvinutý v době první světové války společností Boulton & Paul Ltd.

P.3 Bobolink
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Boulton & Paul Ltd.
Šéfkonstruktér	John D. North
První let	1918
Charakter	prototyp
Vyrobeno kusů	1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Bobolink byl prvním letounem navrženým společností Boulton & Paul v Norwichi, která původně stavěla skládací dřevěné budovy a sportovní motorové čluny, ale během války začala, jako mnoho dalších výrobců, v licenci vyrábět bojové letouny. Typy které stavěla zahrnovaly Sopwith 1½ Strutter a Sopwith Camel.

Poté, co britské Ministerstvo letectví vzneslo požadavek v podobě specifikace A.1A na náhradu Sopwithu Camel, šéfkonstruktér společnosti Bolton & Paul John D. North vypracoval návrhy označené P.3 a P.5. Na základě těchto návrhů obdržela společnost Boulton & Paul 1. prosince 1917 objednávku tří prototypů P.3 a tří P.5. Projekt P.5 byl záhy zrušen a nadále se pokračovalo jen na dokončení P.3, který se měl zúčastnit porovnávací soutěže s konkurenčními prototypy letounů Austin A.F.T.3 Osprey, British Nieuport BN.1 a Sopwith Snipe.

Bobolink byl plátnem potažený celodřevěný dvouplošník s dvoukomorovým systémem mezikřídelních vzpěr poháněný čtvrtým vyrobeným rotačním motorem Bentley B.R.2 výjimečně připuštěným k letovému provozu. Výzbroj dvou synchronizovaných kulometů Vickers ráže 7,7 mm původně doplňoval třetí výkyvný kulomet Lewis, umístěný uprostřed baldachýnu horního křídla střílející nad okruhem dvoulisté vrtule.^[1] Nezvyklým prvkem konstrukce bylo použití dvou hlavních palivových nádrží, které bylo možno v případě požáru za letu nouzově odhodit. Byly umístěny v trupu za sedadlem pilota, od něhož byly odděleny pancéřovým plátem.^[2] Křidélka zpočátku nesly jen vrchní nosné plochy.

Prototyp P.3 (sériové číslo C8655), dokončený ještě v prosinci 1917, poprvé vzlétl v Mouseholdu s kapitánem F. Courtneyem začátkem roku 1918, a v březnu téhož roku se zapojil do oficiálních zkoušek v Martlesham Heath.^[2] Brzy po záletu obdržel ke zlepšení obratnosti a příčné řiditelnosti nové dolní křídlo, vybavené rovněž křidélky. Kulomet Lewis byl demontován i se závěsem.

Bobolink a Snipe byly výkonnostně podobné, ale Snipe byl hodnocen jako výrobně méně náročný, a Bobolink měl horší vlastnosti při pohybu na zemi, což vedlo k tomu, že se vítězem soutěže stal Snipe.^[3]

Firma Boulton & Paul poté P.3 nadále vylepšovala. Směrové kormidlo bylo vybaveno velkým rohovým vyvážením, tuhé vzpěry propojující ovládání křidélek na horním a dolním křídle nahradila lanka. 9. dubna 1918 byla zrušena objednávka zbývajících dvou Bobolinků, které zůstaly nedostavěny a továrna zahájila přípravu na licenční produkci Sopwithů Snipe.

Jediný exemplář P.3 byl ještě 18. června 1918 dodán námořnímu oddělení Royal Air Force v Hendonu, kde byl testován jako potenciální palubní stíhací letoun.^[1] Zkoušky byly ukončeny 21. června, kdy jej definitivně převzala mateřská továrna.

Specifikace

Údaje podle publikace Boulton Paul Aircraft since 1915^[4]

Technické údaje

• Posádka: 1
• Délka: 6,096 m (20 stop)
• Rozpětí: 8,839 m (29 stop)
• Výška: 2,54 m (8 stop a 4 palce)
• Nosná plocha: 24,71 m² (266 čtverečních stop)
• Prázdná hmotnost: 556,1 kg (1 226 lb)
• Vzletová hmotnost: 903,5 kg (1 992 lb)
• Pohonná jednotka: 1 × rotační motor Bentley B.R.2
• Výkon pohonné jednotky: 230 hp (171,5 kW)

Výkony

• Maximální rychlost: 201,1 km/h (125 mph) ve výši 4 572 m (15 000 stop)
• Dostup: 5 943,6 m (19 500 stop)
• Dolet:
• Vytrvalost: 3¼ hodiny ve výši 15 000 stop
• Výstup do výše 1 981 m (6 500 stop): 5 minut 20 sekund
• Výstup do výše 3 050 m (10 500 stop): 9 minut 20 sekund
• Výstup do výše 4 572 m (15 000 stop): 18 minut

Výzbroj

• 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm