Bourbonsko-parmská dynastie
francouzsko-italská panovnická dynastie From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Bourbonsko-parmská dynastie či jen Bourbon-Parma, italsky Borbone di Parma, byla jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v Parmském vévodství s několika přerušeními v letech 1748 až 1860.
Remove ads
Vývoj dynastie
Zakladatelem dynastie byl syn krále Filipa V. Španělského, Filip Parmský (1720–1765), jenž byl prvním parmským vévodou a po něm následoval jeho syn Ferdinand I. Vnuk Ludvík I. byl nucen roku 1801 vévodství postoupit Napoleonovi, což o sedm let později učinil i Ludvíkův syn Karel Ludvík v případě Království etrurského.
Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na Vídeňském kongresu možnost spravovat Vévodství Lucca, v očekávání, že po smrti Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské, jim opět připadne Parma, což se také roku 1847 stalo.
Karel II. Ludvík po nelehkém vládnutí nakonec roku 1849 odstoupil a jeho nástupce Karel III. byl roku 1854 zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn, jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastoupen svou matkou Marií Luisou: Robert byl svržen revolucí v roce 1859, která přinesla také sjednocení Itálie. Rodina odešla do exilu a z jeho dětí vzešla poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká, Zita Bourbonsko-Parmská, první bulharská královna Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská, Felix Bourbonsko-Parmský, princ lucemburský (jehož potomstvo je dnes na lucemburském trůnu) a čtvero titulárních vévodů z Parmy. Poslední z nich, Xaver I. Parmský, se stal karlistickým pretendentem španělského trůnu. Po jeho smrti přešly jeho výsady na syna Karla IV. Huga.
Remove ads
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bourbonsko-Parmští na Wikimedia Commons
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads