Branná

Tento článek je o obci na Šumpersku. Další významy jsou uvedeny na stránce Branná (rozcestník).

Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn^[4]) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na okraji Hrubého Jeseníku. Žije zde 284^[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Branná
Panorama Branné od jihu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hanušovice
Obec s rozšířenou působností	Šumperk (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′12″ s. š., 17°0′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	284 (2025)[1]
Rozloha	14,56 km²[2]
Katastrální území	Branná u Šumperka
Nadmořská výška	633 m n. m.
PSČ	788 25
Počet domů	109 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Branná 23 788 25 Branná [e-mail]
Starosta	Ing. Martin Alexa
Oficiální web: www.branna.eu
Branná
Další údaje
Kód obce	526169
Kód části obce	9440
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihozápadě a Jeseníkem na severovýchodě vzdáleným 15 kilometrů. Dále 22 kilometrů jižně leží město Šumperk, 25 kilometrů východně město Vrbno pod Pradědem a 31 kilometrů jižně město Rýmařov.

Název

Osada byla pojmenována podle sousedního hradu Goldenstein ("zlatý kámen"), jehož jméno odráželo skutečnost, že se v místě těžilo zlato. Ze zkráceného Goldstein se vyvinulo počeštěné Kolštejn (užívalo se vedle Goldštejn či - v 19. století - Kolštýn). Po druhé světové válce ves přejmenována podle říčky Branné.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.

Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 274	1 460	1 428	1 375	1 432	1 246	1 331	521	525	454	430	399	375	285	272
Počet domů	188	191	221	210	222	219	232	183	107	96	90	92	99	101	109

Obecní správa

Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Šléglov.^[8]

Obecní symboly

Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.^[9]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Branné.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[10]

• Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou:
  • horní hrad - zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
  • střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580
  • dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
  • vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
  • vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
  • hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
• Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
  • socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
  • sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
  • budova fary – klasicistní z roku 1784
• Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
• Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
• Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
• Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
• Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
• Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
• Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
• Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná

Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí.^[11] Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.

Galerie

• 
  Panorama Branné z vyhlídky nad Předním Alojzovem
• 
  Budova fojtství na náměstí
• 
  Radnice (1905–1906) na náměstí
• 
  Místní část Přední Alojzov s dochovanou lidovou architekturou
• 
  Městská památková zóna, č. p. 188
• 
  náves v Branné, malba Heinricha Dreschera, 1891
• 
  Radnice
• 
  Kostel Archanděla Michaela
• 
  Zámek Branná (hrad Kolštejn)
• 
  Objekt StM-S 52