Hanušovice

Hanušovice (německy Hannsdorf^[5]) jsou město ležící asi 17 km severně od Šumperka, na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Nachází se zde významná železniční křižovatka a pivovar Holba. Žije zde přibližně 2 900^[1] obyvatel.

Hanušovice
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hanušovice
Obec s rozšířenou působností	Šumperk (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′50″ s. š., 16°56′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 889 (2025)[1]
Rozloha	36,81 km²[2]
Nadmořská výška	400 m n. m.
PSČ	788 33
Počet domů	564 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hlavní 92 788 33 Hanušovice [e-mail]
Starosta	Marek Kostka[4]
Oficiální web: www.hanusovice.info
Hanušovice
Další údaje
Kód obce	535532
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie města

Hanušovice a k nim patřící Vysoké Žibřidovice a Žleb lze zařadit k nejstarším obcím okresu Šumperk. Na základě listiny, datované 3. května 1325 postoupil rytíř Jan Wustehube kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město. Jmenovalo se Goldek (neboli zlatý kout), s deseti vesnicemi, mezi které patřila „Joannis villa“, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph – Žibřidovice a Waltersdorph – Valteřice. Vsi založené koncem 13. století dostaly názvy podle svých lokátorů Hanuše (Johanna), Žibřida (Siegfrieda) a Waltera. Tyto tři vsi patřily od počátku do kolštejnského panství. Hynčice nad Moravou, které byly poprvé uvedeny v roce 1414, patřily k novohradsko-šumperskému panství a později se staly součástí panství velkolosinského. V Hanušovicích byl v roce 1351 kostel a fara, která byla jmenována v zakládací listině litomyšlského biskupství.^[6]

Během česko-uherských válek a následných bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Brníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny. Vysoké Žibřidovice a Valteřice zpustly. K jejich obnově došlo až v šestnáctém století. Koncem šestnáctého století vyrostla na jižním okraji Hanušovic ves Holba. Ta však již patřila k rudskému panství. Během třicetileté války byly vsi opět ničeny. Až v druhé polovině sedmnáctého a během osmnáctého století se vzpamatovaly. S ohledem na farní kostel a školu se Hanušovice staly kulturním centrem okolí.

Až v druhé polovině devatenáctého století došlo k rozkvětu obce. Roku 1852 byla postavena úpravna lnu a šumperský podnikatel Eduard Oberleithner zde založil dvě přádelny lnu. V sedmdesátých letech patřil podnik k největším na Moravě a ve Slezsku. Zaměstnával kolem osmi set dělníků a dělnic. Technické vybavení podniku patřilo ke špičce v rakouskouherské monarchii. Další obyvatele obcí zaměstnávaly jindřichovské papírny nebo pivovar v Holbě, který zřídila společnost šumperských průmyslníků. Důležitou roli v rozvoji Hanušovic a okolí sehrála výstavba železniční tratě Šternberk –Šumperk –Králíky. Ta byla v polovině osmdesátých let devatenáctého století spojena v Hanušovicích s tratí Olomouc – Bruntál – Krnov – Frývaldov. V Hanušovicích tak vznikl významný železniční uzel, který doplnila roku 1905 lokální trať Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem. Do počátku dvacátého století zde vznikla řada menších podniků jako byla výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna nebo kamenolomy.

Roku 1923 byla Holba administrativně přičleněna k Hanušovicím, které byly povýšeny na městys. Z necelých devíti set obyvatel obou obcí z roku 1893 vzrostl jejich počet do roku 1930 na více než tři tisíce.

Během druhé světové války vzniklo v okolí obce několik zajateckých táborů. Na pozemcích hanušovické přádelny vznikla pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro polské židovské ženy.

V roce 1949 přibyly k Hanušovicím Hynčice nad Moravou. V roce 1975 se připojila obec Kopřivná, která se zase osamostatnila v roce 1991. V roce 1976 zůstaly k Hanušovicím připojeny Vysoké Žibřidovice a Žleb.

Dne 3. května 1975 uplynulo šest set padesát let od dochované první písemné zmínky o obci. Při této příležitosti byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a v roce 1977 získaly nový městský znak.^[6]

Povodně

Hanušovice patří historicky k vesnicím zbudovaným podél vodního toku – v údolí Hanušovického potoka v nadmořské výšce cca 480 m. Níže položené místo soutoku řeky Branné a řeky Moravy, navíc posílené o vody Krupé, zůstávalo dlouhou dobu trvale neosídleno. To se změnilo až po vzniku železniční stanice a založení průmyslových podniků v okolí.^[7]

Povodně zasáhly Hanušovice citelně v roce 1997. Měly charakter stoleté vody. Voda zalila ulice Pražskou, Dukelskou, Hlavní, Hynčickou, Sportovní a sídliště Holba. Evakuováno bylo asi 326 osob, zčásti pomocí vrtulníku. Kritický byl stav v úterý, kdy voda strhla železniční most přes Moravu a silniční most přes Brannou. Došlo k přerušení telefonního vedení i zásobování.^[8]

V roce 2024 se staly Hanušovice jedním z nejvíce postižených měst během povodní v září téhož roku. Již rozvodněná řeka Morava během velmi krátké doby vystoupala do té míry, že znemožnila provést evakuaci místních obyvatel.^[9] Dne 15. září 2024 došlo k protržení nedaleké hráze a rozlití povodňové vlny; voda se vylila do ulic a lidé zůstali uvězněni v domech.^[9] V téže době řeka Morava během povodně kulminovala v nedalekém Raškově, kde dosáhla výšky 427 cm a průtoku 331 m³/s. Povodně způsobily škody v podobě podemletí cest a dalšího ničení infrastruktury města.^[10]

Hanušovice – vývoj počtu obyvatel^[11][12]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	2799	3373	3722	3924	4285	4181	4841	2919	3156	3051	3416	3754	3599	3253	3001

Hanušovice – vývoj počtu obyvatel místní části^{[11] [12]}

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1237	1654	1939	2241	2673	2658	3351	2364	2442	2581	3069	3393	3347	2993	2724

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hanušovicích.

Kaple Obětování Panny Marie

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[13]

• kostel sv. Mikuláše s farou a sochami – jednolodní barokní kostel z roku 1656, upravený v roce 1738; součástí areálu jsou další památkově chráněné objekty:
  • fara čp. 57 – empírová stavba z let 1833–1834
  • socha sv. Jana Nepomuckého – pozdně barokní skulptura, datovaná do roku 1754
  • sloup se sochou Panny Marie – empírová kamenická práce, datovaná do roku 1825
• Rychta (bývalá) čp. 58 – lidová architektura z počátku 19. století se starším jádrem
• Kaple Obětování Panny Marie – drobná barokní stavba z roku 1725
  • kříž u kaple – kamenická práce z roku 1827

Památky nechráněné zákonem:

• Nový hrad, zřícenina

Další stavby:

• kostel sv. Linharta ve Vysokých Žibřidovicích

Doprava

Dopravu v Hanušovicích zajišťují 3 silnice II. třídy, a to 312 do Chocně, 369 ze Zábřehu do Lipové-lázní a 446 z Olomouce na hraniční přechod Staré Město/Nowa Morawa.

Železniční dopravu zajišťují 3 jednokolejné neelektrifikované tratě, které se setkávají na tamějším nádraží.

• Železniční trať Šumperk - Krnov
• Železniční trať Hanušovice - Staré Město pod Sněžníkem
• Železniční trať Dolní Lipka - Hanušovice (pouze víkendový provoz)

Členění města

Členění Hanušovic

Město Hanušovice se dělí na pět částí, které jsou shodné s katastrálními územími:

• Hanušovice
• Hynčice nad Moravou
• Potůčník
• Vysoké Žibřidovice
• Žleb

Správní území

Hanušovice jsou obec s pověřeným obecním úřadem. Pod jeho správu spadají Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov a Vikantice

Partnerská města

• obec Nitrianske Pravno, Slovensko