Brdo (textil)

Brdo je v české odborné literatuře definováno jako soustava nitěnek na tkacím stroji se základním rozdělením na listové a žakárové brdo.^[1]

Brdo s nitěnkami na 4 listech

Schéma vedení nitěnek na žakárovém stroji

Popis

Listové brdo sestává ze 2 až maximálně 28 tkacích listů. Tkací list je jednoduchá, původně dřevěná konstrukce tvořená rovnoběžnými laťkami – činky, na kterých jsou uchyceny nitěnky. Jako maximální počet nitěnek se udává 19 / cm. K pohybu tkacích listů se používá vačkové zařízení (pohon do 12 listů) a nad 12 listů mechanický nebo elektronický listový stroj.

Žakárové brdo je schematicky znázorněno na nákresu: Nitěnky (7) jsou zavěšeny na zdvižných šňůrách (5) ovládaných mechanicky nebo elektronicky žakárovým strojem (1). Nitěnky jsou vedeny otvory řadnic (6) uspořádaných v několika stech řádcích ve směru osnovy a několika řádcích po útku.^[1][2]

Posun významu pojmu brdo

Prapůvodním významem slovního kořene, *brd je pravděpodobně hranatý tyčovitý předmět, trám.^[3] Postupnou sémantickou specializací došlo pravděpodobně k vymezení významu slova brdo, kdy neoznačovalo nedílnou součást tkacího stroje, ale nástroj ve tvaru ploché tyče s rukojetí a špičkou (jakýsi mečík), který sloužil k přibíjení útku k osnově. Nejdříve byl hladký a později býval opatřen na jedné straně zuby, stal se z něho „tkalcovský hřeben“, který kromě původního přibíjení („utahování“ vazby) také zuby zabezpečoval správný rozestup osnovních nití. Následně, s postupem mechanizace tkaní, byl název přenesen i na součást stroje, která plnila stejnou funkci. V tomto významu se slovo dochovalo ve většině slovanských jazyků,^[3] v češtině zhruba do konce 19. století.^[4] Po té došlo k významovému posunu „tkací hřeben“ začal být ve tkacích strojích označován jako paprsek a brdo začalo označovat to, čemu se do té doby říkalo nitělnice (dochováno v dialektu na Bruntálsku^[3]). Při ručním tkaní zejména stuh se dřívější brdo označuje jako karetka.^[3]

V 21. století není brdo jako souhrnné označení pro soustavu nitěnek v cizích jazycích známé.^[5][6]

Přenesení významu

• Pochopení tohoto významového posunu je nutné pro porozumění jiných významů slova brdo, které nemají přímou souvislost s dnešním obsahem pojmu brdo. Ve fázi, kdy slovo označovalo „tkalcovský hřeben“ (německy Webkamm), byl jeho význam přenesen také na označení horského nebo kopcovitého pásma, ze kterého při pohledu z boku vystupují jednotlivé vrcholy. Proces byl zřejmě obdobný jako u slova hřeben. Tak vznikla místní jména v českých zemích i u některých jižních Slovanů (Brdo, Brdy, Brda, …). Pravděpodobně mnohem mladší je analogicky vytvořený anatomický termín brdečky ve smyslu husí kůže nebo obecně hrbolek na pokožce nebo sliznici^[3].
• Úsloví „na jedno brdo“ má pocházet z doby, kdy brdo znamenalo tkalcovský hřeben (dnešní paprsek), který vykonává při tkaní stále stejný kývavý pohyb – na jedno brdo.^[7]