Brigandina

Tento článek pojednává o typu zbroje. Možná hledáte: brigantina – menší rychlá loď.

Brigandina (též brigantina, staročesky pak „kabátec plechem podložený“, „kabát s pancéřovými štrychy“) je typ středověké zbroje. Je vyrobena z kůže, na níž jsou zevnitř přinýtovány kovové destičky. Tyto destičky jsou zvenku obvykle pokryty látkou.

Sv. Michal v brigandině bojuje s drakem

Nosíval se přes ni tabard, ale nebylo to pravidlem (na rozdíl od třeba kroužkové zbroje). Dále se pod ní nosívalo kroužkové brnění.^[1] Také mohla zevně být přidělána tvrzená kůže, která je ovšem neohebná, což by mohlo být nevýhodou v boji.

Historie

Středověké brigandiny mají svůj počátek ve 12. století. Ve 13. století brigandina získala svoji oblíbenost ve východní Evropě, především v Uhrách.

Použití

Bývala nejčastěji rozšířená mezi vojáky, kteří si nemohli dovolit plátovou zbroj. Také ji využívali především lukostřelci či kušníci, kteří masivní a těžkou zbroj nepotřebovali. Brigandina totiž dokáže poměrně efektivně zastavit jim největší hrozící nebezpečí – šípy.^[2]

Výroba

Na obrázku lze vidět nýtové trojúhelníky.

Často se vyráběla ze zbytků plátových zbrojí, které již nešlo opravit. Každá z destiček tvořící brigandinu byla přinýtována třemi nýty. Po jednom nýtu bylo v každém vrchním rohu, třetí nýt držel destičku uprostřed. Proto jsou při pohledu na brigandinu zevnitř patrné pomyslné trojúhelníky. Tvrzená kůže, jež byla někdy umístěna z vnější strany zbroje, se při výrobě nejprve ponoří do horké vody a poté je vytvarována do požadovaného tvaru.^[3]

Druhou možností úpravy je natírání předehřáté kůže nebo její ponoření do nádoby s horkým včelím voskem. Potom je výsledná zbroj impregnována proti vodě.