Business Software Alliance

V současné době nemá BSA v České republice žádnou právní subjektivitu. Původně zde působila pod názvem BSA CS, ale v roce 1999 prohrála soudní spor s firmou Digisys s.r.o.^[4] a měla dle rozsudku zaplatit pokutu 300 tis. Kč + soudní výlohy. BSA CS ovšem zaplacení pokuty odmítla a svou českou pobočku rozpustila.^[5] Od té doby působí BSA výhradně ze zahraničí, čímž komplikuje svou případnou další právní postižitelnost.

Zdá se, že dále používá už jen služby českých právních kanceláří.^[6]

V roce 2008 se BSA chtěla zaměřit na malé a střední firmy, kde se podle Jana Hlaváče podle dostupných analýz vyskytovalo nejvíce nelegálního softvare.^[7]

V červenci 2013 představila kampaň založenou na placeném udávání.^[8] Podle zástupce BSA Jana Hlaváče získala BSA od lovců pirátů přes 150 oznámení, z nichž 30 se dostalo do fáze podání trestního oznámení a první výplaty za tato oznámení měly proběhnout do léta, přičemž v průběhu celého roku 2014 mělo být na těchto odměnách vyplaceno celkem přes milion korun.^[9]^[10] Protože jsou za odhalení pirátů vypláceny odměny, stále více „lovců pirátů“ vystupuje z anonymity. Podle Jana Hlaváče je nejtypičtějším agentem nespokojený bývalý zaměstnanec.^[11]

Obesílání podnikatelů

V dubnu 2011 BSA rozeslala dopis 12 tisícům podnikatelů s podezřením o užívání nelegálních programů a žádala od nich prověření, že se u nich nelegální softvare nepoužívá.^[12] V případě, že jejich software je v pořádku, žádala BSA do 14 dnů odeslat o této skutečnosti čestné prohlášení.^[12] Pokud by si podnikatel nebyl jistý, měl se registrovat do legalizačního programu na stránkách BSA.^[12] Přestože dopis nemá žádnou právní váhu a právníci radí na takový dopis nereagovat, mnozí podnikatelé sami sebe přivedou do problémů tím, že odpoví.^[12] Podle statistika BSA na podobný dopis reagovala asi polovina obeslaných firem a 11 % firem se zúčastnilo legalizačního programu.^[12]

Jan Hlaváč se k obesílání vyjádřil, že:

„

U části obeslaných firem máme podezření z pirátství na základě různých oznámení, které jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. Další patří do kategorie společností, které jsou podle naší analýzy vystaveny velkému riziku softwarového pirátství. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě.^[13]^[14]^[15]

“

Toto prohlášení ale neodpovídá na otázku odkud BSA vzala všechny adresy, proč je přesvědčena, že dané firmy porušují zákon, a proč používá termín „obsílka“.^[16]

Na začátku roku 2015 BSA rozeslala přibližně deseticům firem varovnou obsílku, že možná používají nelegální software, a vyzvala k doložení, že se software používají legálně.^[17]

Podle Jana Hlaváče BSA často provádí na internetu tzv. kontrolní nákupy, ze kterých bylo zjištěno, že až 80 % nabízeného software nemá řádnou licenci nebo se jedná o padělek.^[18] V roce 2016 se proto v době před vánočními svátky BSA rozhodla zaslat varování před nelegálními praktikami, které zaznamenala na tuzemském trhu, 10 tisícům malých a středních firem.^[18]

Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů lze hromadné odesílání dopisů BSA podnikatelům považovat za spam, podle BSA se o spam nejedná, podle ní jde o přímý marketing, který probíhá v souladu se zákonem.^[12]

Obesílání institucí

V roce 2013 rozeslala strašící dopisy 7000 „organizacím veřejného sektoru, orgánů veřejné správy či místní samosprávy“.^[19] Obsílka se tvářila úředně a naprosto oficiálně, ale měla pouze nahnat strach a pochyby.^[19]

Co má probíhat a probíhá po udání

V roce 2015 se redaktor serveru Měšec.cz rozhodl otestovat, co se stane po kliknutí na tlačítko Vím o pirátství a chci odměnu na stránce softwarelegalne.cz, v testu vystupoval jako jeho vlastní bývalá zaměstnankyně na pozici účetní.^[20] V září 2015 sám sebe udal, v prosinci 2015 už dostal zprávu od advokátní kanceláře, že byla zahájena procedura, která může mít za následek vznik nároku na odměnu podle pravidel BSA.^[20] Koncem ledna 2016 byl kontaktován policií se žádostí o zkontaktování se s policií.^[20] Protože k testu použil i IP adresu vydavatele, byl policií kontaktován i vydavatel.^[20] Protože cílem testu nebylo testování policie, redaktor se začátkem března 2017 spojil s příslušným policejním komisařem, aby mu vysvětlil, že jde o test, co se stane po odeslání hlášení přes tlačítko na webu BSA.^[20] Následně byla u redaktora provedena domovní prohlídka a kontrola software.^[20]

Redaktor při svém testu zjistil, že proces probíhá jinak, než jak by měl probíhat podle Jana Hlaváče. Neproběhl telefonický kontakt s oznamovatelem ani nebylo navrženo osobní setkání k prověření oznamovatele.^[20] S oznamovatelem nebyla sepsána smlouva, která má být podle Jana Hlaváče s oznamovatelem sepsána po vyhodnocení případu jako relevantního a vhodného pro podání trestního oznámení.^[20] Vymyšlený příběh redaktora musel být zřejmě dostatečně hodnověrný, protože podle Jana Hlaváče se BSA anonymními oznámeními zabývá jen ve výjimečných případech.^[20]

Po podání trestního oznámení by pak podle Jana Hlaváče měla Policie ČR provést u obviněného audit používaného software pomocí speciálního softwarového nástroje, ovšem při domovní prohlídce u redaktora žádný speciální softwarový nástroj použit nebyl.^[20]

Business Software Alliance

BSA v ČR

Obesílání podnikatelů

Obesílání institucí

Co má probíhat a probíhá po udání

Členové

Reference

Externí odkazy

Wikiwand - on