Bürglen TG
obec v kantonu Thurgau ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Bürglen (psáno také jako Bürglen TG pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu Thurgau. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.
_189.JPG)
Remove ads
Geografie
Bürglen leží na řece Thur na křižovatce silnic Weinfelden–Romanshorn a Konstanz–Wil a na železniční trati Winterthur–Romanshorn. Most přes řeku Thur spojuje vesnici Istighofen na jihu s Bürglenem. Kromě samotného Bürglenu patří k politické obci ještě bývalé obce Opfershofen a Leimbach na severovýchodě a Moos na jihozápadě.
K obrazu obce patří zámek Bürglen, v němž sídlí část základní školy, a malé staré centrum obce, které se rozkládá na úpatí zámku.
Remove ads
Historie
Bürglen byl poprvé zmíněn v roce 1282/84 jako Burgelon.[2] Po roce 1350 se soustředěním majetku baronů z Bürglenu, poprvé zmiňovaných v roce 1176, vytvořilo okrouhlé panství, které od roku 1408 patřilo pánům z Klingenbergu, od roku 1443 Markvartovi Brisacherovi z Kostnice a od roku 1447 baronům ze Sax-Hohensax. Ti drželi různá práva v Bürglenu od roku 1360 a kolem roku 1500 rozšířili panství na své mocenské centrum. V roce 1550 prodali Bürglen Breitenlandenbergům, kteří jej v roce 1579 postoupili městu St. Gallen. Od pozdního středověku patřily k panství, které až do roku 1798 spravoval vrchní hofmistr v St. Gallenu, nižší dvory Bürglen, Uerenbohl, Guntershausen, Heldswil, Mettlen a Istighofen a části Hüttenschwilu a Sulgenu. V roce 1580 byl připojen Mühlebach, v roce 1647 Bleiken, v roce 1664 Hessenreuti a v roce 1665 Amriswil.
Církevně patřil Bürglen do farnosti Sulgen. Z roku 1274 je doložena farnost a z roku 1346 hradní kaple. Kaple svatého Leonharda zmiňovaná v roce 1504 je pravděpodobně staršího původu. Existovala pravděpodobně až do konce 17. století, stejně jako kaple „Höll“, která je doložena z roku 1585 a vyhořela v roce 1695. Po reformaci v roce 1529 se panský dvůr vrátil ke katolické víře, zatímco obec zůstala reformovaná. V roce 1809 vznikla reformovaná farnost Bürglen-Andwil, nezávislá na Sulgenu.[2]
Opevněné sídlo založené kolem roku 1300 se kvůli úpadku baronů z Bürglenu a konkurenci jiných měst nedokázalo prosadit jako město. Po požáru vsi v roce 1528 se obyvatelé zadlužili u vrchnosti na obnovu a v roce 1540 získala vrchnost práva na obecní pozemky. Bürglen ztratil svou autonomii pod vládou města St. Gallen. Město jmenovalo ammana (starostu) a předsedu nižšího soudu, prosazovalo usazení svých občanů jako místní elity.
V letech 1803–1816 patřil Bürglen k obci Birwinken, od roku 1816 do roku 1994 byl Bürglen obcí. Od roku 1810 do roku 1875 utvářeli politiku obce Häberlinové, majitelé mlýna, který byl v roce 1903 nahrazen nápadnou novostavbou. V polovině 19. století byl Bürglen místem setkávání pokrokových kruhů, což se projevilo v zemědělské výstavě v roce 1846. Od roku 1860 došlo k přechodu na chov dobytka a v roce 1933 ke scelování statků a intenzifikaci ovocnářství. Hluboké důsledky mělo otevření přádelny česaného zboží v roce 1874, která přijímala převážně italské dělníky a prováděla vlastní bytovou politiku (Neubürglen). Zatímco v roce 1870 činil podíl cizinců 3 % a katolíků 2 % obyvatel Bürgleru, v roce 1910 se zvýšil na 40 % a 45 % a podíl žen na 57 %. V roce 1945 začala politická integrace katolíků, která vedla v roce 1959 k vybudování katolického kostela svatého Josefa jako filiálky v Sulgenu. Vedle česání, barvení vlny (1843–1979) a vyšívání měly mimořádný hospodářský význam štěrkovny. Od roku 1980 se v areálu bývalé barvírny vlny nacházejí různé drobné podniky a spolky.[2]
Kolem zámku, který byl již v 19. století využíván jako školní budova, byla ve 20. století vybudována školní čtvrť.
Remove ads
Obyvatelstvo
Hospodářství
V roce 2021 nabídl Bürglen zaměstnání 1146 osobám (přepočteno na plný úvazek). Z toho 5,0 % bylo zaměstnáno v zemědělství a lesnictví, 40,2 % v průmyslu, obchodu a stavebnictví a 54,8 % v sektoru služeb.[4]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads