Carl Franz Benisch

Carl Franz Benisch (9. ledna 1822, Krnov – 30. října 1896, Bukurešť, Rumunsko)^[1] byl architekt s orientací na historismus a eklekticismus, který působil v Rumunském království. V různých dokumentech je jeho jméno napsáno: Carl Benesch, Carol Benisch, Carl Benisch, Carol Beneș, Carl Beneș, Carol Beniș, Carl Beniș,^[2] jeho původní skutečné jméno dle dochovaných písemnosti v krnovském archivu bylo Karl Franz Böhnich^[3].

Carl Franz Benisch
Jiná jména	Karl Franz Böhnich, Carol Benesch
Narození	9. ledna 1822 Krnov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	30. října 1896 (ve věku 74 let) Bukurešť Rumunsko Rumunsko
Místo pohřbení	Cimitirul Șerban Vodă
Národnost	německá
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	architekt
Děti	Oscar Benisch
Rodiče	Franz Böhnich Terezie Böhnichová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Carl Franz Benisch se narodil v Krnově rodičům Franzi a Tereze Böhnichovým. Základního vzdělání dosáhl v Krnově. Vystudoval architekturu v Mnichově na Akademii výtvarných umění.^[1] V roce 1847 přijal spolu s architektem Johannem Schlatterem pozvání, aby přišel do Valašska a podílel se na opravách kostelů a klášterů.^[4] Jeho hlavním působištěm byla Bukurešť, kde se stal architektem. V letech 1857 až 1868 se podílel na rekonstrukci Velkého divadla v Bukurešti.

V roce 1865 byl jmenován hlavním architektem města Bukurešť, která za jeho působení prošla modernizací^[2]. Byl zakládajícím členem a prvním viceprezidentem Asociace architektů v Rumunsku (Societatea Arhitecților din România) (1891–1892).^[5] Vzdělával budoucí architekty. Jeho syn Oscar Benisch byl rovněž architektem. Zemřel 30. října 1896. Je pohřben v katolickém křídle hřbitova Bellu v Bukurešti.  

Projekty a stavby

• Hrad Peleș
• Katedrála sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v Bukurešti
• Kostel Domniţa Bălaşa (Biserica Domniţa Bălaşa), Bukurešť 1895
• Nemocnice Brâncovenesc (Spitalul Brâncovenesc) – Bukurešť 1881–1885
• Katedrála svatých Petra a Pavla, Constanța – 1883–1885
• Azyl Elena Doamna (Azilul Elena Doamna) – Bukurešť 1862–1870^[6]
• Rekonstrukce kláštera Tismana – Gorjská župa – 1855
• Rekonstrukce kláštera Bistrița – okres Vâlcea – 1855
• Rekonstrukce kláštera Arnota – okres Vâlcea – 1851^[7]

Ceny a vyznamenání

Jako uznání obdržel za dílo katedrály sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v roce 1881 od papeže Lva XIII řád Sv. Řehoře.  

Carl Franz Benisch dostal rumunské občanství na základě nařízení rumunského krále Karla I., který se vzdal obvyklého zdlouhavého procesu.

Galerie

katedrála sv. Petra a Pavla

katedrála sv. Josefa