Carlo Bugatti

Carlo Bugatti (6. prosince 1855 Milán – 31. března 1940 Molsheim) byl italský umělecký truhlář a designer, později působící ve Francii.^[1] Byl otcem Ettora Bugattiho, zakladatele automobilky Bugatti.

Carlo Bugatti
Narození	16. února 1856 Milán
Úmrtí	31. března 1940 (ve věku 84 let) Molsheim
Alma mater	Akademie krásných umění Brera
Povolání	architekt, designér, ebenista a umělec
Děti	Rembrandt Bugatti Ettore Bugatti
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Carlo Bugatti se narodil v Miláně. V roce 1875 ho jeho otec Giovanni Luigi Bugatti, sochař a architekt, zapsal na Akademii Brera a poté na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Matka se jmenovala Amalia Salvioniová. V roce 1880 se Carlo Bugatti oženil s Teresou Lorioliovou, se kterou měl tři děti: Ettora, Deanice (1883-1932) a Rembrandta. Po návratu do Itálie pracoval v dílně truhláře Mentastiho ve via San Marco v Miláně, než si v roce 1888 otevřel vlastní dílnu na via Castelfidardo 6.

Od raných let spolupracoval se svým přítelem Giovanni Segantinim, kterého poznal během studií na Breře a který se stal jeho švagrem po svatbě s Bugattiho sestrou Luigií, známou jako Bice. Spolupracoval i s dalšími talentovanými umělci, jako byli malíř Emilio Longoni a truhlář Eugenio Quarti.

V roce 1890 si Bugatti otevřel dílnu v Paříži, což přispělo k jeho mezinárodní slávě, která začala Italskou výstavou v Londýně v roce 1888, kde získal Velký čestný diplom, a která byla potvrzena na dalších výstavách, jako byla Světová výstava v Paříži v roce 1900 a výstava v Turíně (1902).

Po usazení v Paříži v roce 1903 se setkal s obchodníkem Adrienem A. Hébrardem (1865-1937), který ho přesvědčil, aby zkusil sochařství, a objednal si u Bugattiho předměty a ozdoby včetně fantastického bestiáře, který Hébrard vystavil ve své galerii v roce 1907. Po odchodu z Paříže v roce 1910 se Bugatti přestěhoval do obce Pierrefonds, kde se stal starostou.

Poslední roky Bugattiho života poznamenaly tragické události: sebevražda jeho syna Rembrandta v roce 1916, smrt dcery Deanice a nakonec i jeho manželky Terezy. V roce 1935 se po těchto ztrátách rozhodl přestěhovat do Alsaska do Molsheimu, kde jeho syn Ettore založil slavnou automobilku Bugatti. Zde v roce 1940 Carlo Bugatti zemřel a odpočívá na hřbitově Dettwiller.

Bugattiho nábytek vyniká kvalitou použitých materiálů a originálními liniemi, jejichž orientální tvary připomínají exoticko-maurský vkus.

Jeho díla jsou uložena v mnoha známých muzeích, jako Musée d'Orsay v Paříži, Victoria and Albert Museum v Londýně, Museo delle Arti Decorative del Castello Sforzesco v Miláně, Metropolitní muzeum a Brooklyn Museum v New Yorku, Montreal Museum of Fine Arts v Montrealu a Wolfson Collection v Miami.

Galerie

• 
  Křeslo, 1902; dvoubarevné dřevo s kovovými a měděnými vložkami, malovaný pergamen a ozdoby
• 
  Židle a psací stůl Cobra, 1902, Brooklynské muzeum
• 
  Příborník, 1904, navrženo pro vlastní potřebu, Královské muzeum Ontario
• 
  Zrcadlo, 1904, navrženo pro vlastní potřebu, Královské muzeum Ontario
• 
  Stříbrný čajový a kávový servis s podnosem a stolem, 1907
• 
  Židle, stůl a zrcadlo Cobra, Institut umění v Chicagu
• 
  Pět studií Jeřáb, 1904-1910, Paříž, Muzeum Orsay
• 
  Místnost věnovaná nábytku Carla Bugattiho, Drážďany, Uměleckoprůmyslové muzeum (KGM)