Klagenfurt am Wörthersee

Klagenfurt am Wörthersee (německy ˈklaːɡn̩ˌfʊʁt am ˈvœʁtɐˌzeː, slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem. Leží na řece Glan u jezera Wörthersee, v nadmořské výšce 446 m. Žije zde přibližně 101 tisíc^[2] obyvatel a je tak 6. největším rakouským městem.

Klagenfurt am Wörthersee
Pohled z Radsbergu
znak
Poloha
Souřadnice	46°37′ s. š., 14°18′ v. d.
Nadmořská výška	446 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 UTC+02:00
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Korutany
Klagenfurt am Wörthersee
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	120,12 km²[1]
Počet obyvatel	101 403 (2020)[2]
Hustota zalidnění	844,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Christian Scheider
Oficiální web	www.klagenfurt.at
Telefonní předvolba	+43(0)463
PSČ	9020, 9061, 9063, 9065, 9073, 9201
Označení vozidel	K
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamětihodnosti

• Katedrála svatého Petra a Pavla byla postavena v roce 1581 původně jako protestantská modlitebna zasvěcená Nejsvětější Trojici. Byla největším protestantským kostelem v Rakousku. V roce 1600 byl během protireformace uzavřen a o čtyři roky později předán jezuitům, kteří jej zasvětili svatému Petru a Pavlu. Jezuitům patřil do roku 1773, kdy byl řád zrušen. V roce 1787 biskup povýšil kostel na katedrálu gurské diecéze.
• Cisterciácký klášter Viktring z roku 1142. Působil zde Jan z Viktringu, sekretář českého krále Jindřicha Korutanského. Za josefínských reforem byl klášter v roce 1786 zrušen, později sloužil jako textilní továrna a od roku 1976 je zde gymnázium.
• Minimundus je park u jezera Wörthersee o rozloze 26 000 m², ve kterém je 159 modelů známých staveb, lodí a vlaků v měřítku 1:25. Byl otevřen v roce 1958 a výtěžek ze vstupného je určen pro potřebné děti v Rakousku.

Sport

Ve městě hraje veliké množství hokejových klubů. Mezi nejznámější patří EC KAC. Fotbalový stadion Hypo-Arena o kapacitě 32 000 diváků byl v roce 2008 jedním z hostitelských stadionů Mistrovství Evropy ve fotbale.

Politika

Starostové od roku 1850

Tato část článku potřebuje úpravy.

---

Od roku 1991 jsou starostové voleni přímo.

Andreas Koller 1850–1852 Ferdinand Hauser 1852–1861 Gabriel von Jessernigg 1861–1865 Leopold Nagel 1865–1870 Gabriel von Jessernigg 1870–1887 Franz Erwein 1887–1890 Franz Glöckner 1890–1892 Friedrich Posch 1892–1896 Julius Christoph Neuner 1896–1905 Johann Franz Suppan 1905–1906 Julius Christoph Neuner 1906–1909 Gustav Ritter von Metnitz 1909–1915 Friedrich von Wetzlar-Plankenstern 1916–1921

Friedrich Wolsegger 1921–1926 Adolf Heinrich Bercht (großdeutsch) 1926–1931 Franz Pichler-Mandorf (SDAP) 1931–1934 Adolf Wolf (CS) 1934–1938 Friedrich von Franz (NSDAP) 1938–1945 Friedrich Schatzmayer (SPÖ) 1945–1952 Peter Graf (SPÖ) 1952–1957 Hans Ausserwinkler (SPÖ) 1957–1973 Leopold Guggenberger (ÖVP) 1973–1997 Harald Scheucher (ÖVP) 1997–2009 Christian Scheider (FPK) 2009–2015 Maria-Luise Mathiaschitz (SPÖ) 2015–2021 Christian Scheider (FPK) od 2021

Osobnosti

Rodáci

• Jan z Viktringu (1270–1347), historiograf
• Maximilian Daublebsky von Sterneck (1829–1897), velitel rakousko-uherského námořnictva
• Jožef Stefan (1835–1893), matematik a fyzik
• Robert Musil (1880–1942), spisovatel
• Ingeborg Bachmannová (1926–1973), spisovatelka
• Udo Jürgens (1934–2014), skladatel a zpěvák
• Dagmar Kollerová (* 1939), zpěvačka, tanečnice a herečka
• Penny McLean (* 1946), zpěvačka
• Sissy Höffererová (* 1953), herečka
• Monika Czerninová (* 1965), spisovatelka, dokumentaristka a herečka, potomek českého rodu Černínů z Chudenic
• Ursula Plassniková (* 1956), politička a diplomatka
• Karl-Heinz Grasser (* 1969), ministr financí Rakouska
• Stephanie Grafová (* 1973), lehká atletka
• Sabine Eggerová (* 1977), lyžařka
• Stefan Koubek (* 1977), tenista
• Thomas Pöck (* 1981), hokejista

Další známí obyvatelé

• Alois Beer (1840–1916), c. a k. dvorní a námořní fotograf
• Anton Martin Slomšek (1800–1862), spirituál klagenfurtského semináře a pozdější biskup v Mariboru
• Alois Melezínek (1932–2015), profesor a zakladatel inženýrské pedagogiky

Partnerská města [3]

• Černovice, Ukrajina (1992)
• Dachau, Německo (1974)
• Dessau-Roßlau, Německo (1970)
• Dušanbe, Tádžikistán (1973)
• Gladsaxe, Dánsko (1969)
• Gorice, Itálie (1965)
• Kolín nad Rýnem, Německo (2000)
• Koper, Slovinsko (2022)
• Lignano Sabbiadoro, Itálie (2021)
• Nan-ning, Čína (2001)
• Nof ha-Galil, Izrael (1993)
• Nova Gorica, Slovinsko (1965)
• Řešov, Polsko (1975)
• Sibiu, Rumunsko (1990)
• Tarragona, Španělsko (1994)
• Wiesbaden, Německo (1930)
• Zalaegerszeg, Maďarsko (1990)