Jožef Stefan

Jožef Štefan (24. března 1835, Celovec – 7. ledna 1893, Vídeň) byl rakouský fyzik, matematik a básník slovinské národnosti.

Jožef Štefan
Narození	24. března 1835 Celovec, Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	7. ledna 1893 (ve věku 57 let) Vídeň, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	matematik, fyzik, básník, akademik, spisovatel a profesor
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	fyzika
Významná díla	Stefanův-Boltzmannův zákon Stefanova-Boltzmannova konstanta
Ocenění	Liebenova cena (1865)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval gymnázium v rodném Klagenfurtu, později matematiku a fyziku na univerzitě ve Vídni, kde od roku 1858 přednášel. V roce 1863 se zde stal profesorem vyšší matematiky a fyziky, v letech v letech 1869–1870 děkanem filozofické fakulty, v letech 1876–1877 rektorem celé univerzity. Roku 1866 se stal ředitelem Ústavu experimentální fyziky ve Vídni.^[1]

Roku 1879 definoval tzv. Stefanův–Boltzmannův zákon (intenzita záření absolutně černého tělesa roste se čtvrtou mocninou termodynamické teploty zářícího tělesa). Zákon nese jméno i Stefanova žáka Ludwiga Boltzmanna, neboť ten roku 1884 definici svého učitele rozšířil. Za pomoci tohoto zákona se Stefan pokusil vypočíst teplotu na povrchu Slunce, určil ji na 5430 °C. Šlo o první vědecký výpočet teploty na Slunci. V chemii je též znám Stefanův tok, v matematice tzv. Stefanův problém (jak popsat rozložení teploty v homogenním prostředí, které prochází fázovou změnou – např. voda, která mrzne; řeší se za pomoci parciální diferenciální rovnice).

Po celý život psal též básně ve slovinštině.