Chřástalcovití
čeleď ptáků From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Chřástalcovití (Heliornithidae) je čeleď krátkokřídlých ptáků, kteří se vyskytují v tropických a subtropických oblastech Afriky, Ameriky a Asie. Jedná se o středně velké ptáky se sytě zbarvenými zobáky a nohama, světlou spodinou a hnědou horní částí těla, hlavu zdobí nápadná pruhovaná maska. Stanoviště chřástalců tvoří hustě zarostlé vodní toky a jejich břehy.
Remove ads
Systematika
Chřástalcovití náleží do řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Jejich sesterskou skupinou jsou Sarothruridae.[1] Čeleď chřástalcovitých zahrnuje 3 druhy ve 3 rodech:[2]
- Podica Lesson, 1831
- Podica senegalensis (Vieillot, 1817) – chřástalec africký
- Heliopais Sharpe, 1893
- Heliopais personatus (G.R. Gray, 1849) – chřástalec maskový
- Heliornis Bonnaterre, 1791
- Heliornis fulica (Boddaert, 1783) – chřástalec malý
Remove ads
Popis

Chřástalcovití mají štíhlé tělo s dlouhým krkem a špičatým dýkovitým zobákem. Délka těla se pohybuje mezi 26–59 cm, váha mezi 120–880 g. Krátké nohy jsou sytě zbarvené – u chřástalovce afrického oranžové, u chřástalovce maskového hráškově zelené a u chřástalovce malého žluté s černými pruhy. Opeření na horní části těla je převážně hnědé, na spodině převažuje bílá (u chřástalovce afrického je hnědě pruhovaná). Nápadné je světlo-tmavé pruhování hlavy. U všech druhů se objevuje pohlavní dimorfismus ve vzorech opeření na hlavě a na krku. Po stranách prstů se nachází kožní lemy, které pomáhají ptákům v efektivnějším plavání.[3][4]
Remove ads
Biologie

Jedná se o samotářské, velmi plaché vodní ptáky.[5] Následkem jejich plaché povahy a skrytého způsobu života není známo o jejich biologii příliš mnoho informací.[4] Nejčastěji jsou k zahlédnutí na vodě, v případě vyrušení vystupují na břeh po kořenech či větvích stromů sklánějících se k vodní hladině. V případě větší hrozby mohou i vzlétnout.[5] Hřadují na stromech těsně u vodní hladiny, v případě vyrušení se snesou na vodu.[4] U samce chřástalovců malých se pod každým křídlem nachází malá kožovitá kapsa, ve které samec může přenášet ptáčata. To je mezi ptáky zcela unikátní.[6] U chřástalovce afrického se zase v každém lemu křídla vyvíjí dráp, který mu pomáhá lézt po stromech (podobný dráp má i zcela nepříbuzný hoacin chocholatý).[4]
Potravu chřástalovců tvoří hmyz, měkkýši, korýši, malí obratlovci (žáby, pulci, rybky) a malé množství semínek a listů.[5][3] Potravu sbírá zejména z vodní hladiny, potápí se jen výjimečně.[4] Chřástalovci jsou patrně monogamní. Mělké hnízdo z větví, rákosin a roští je stavěno na větvích, které vyčnívají nad vodu. Zatímco snůška chřástalovce afrického a chřástalovce malého čítá pouze 1–3 vejce, chřástalovec maskový klade 5–7 vajec. Jak stavba hnízda, tak rodičovská péče je sdílena oběma partnery. To, zda inkubuje samec či samice, záleží na druhu.[5]

Výskyt
Chřástalovci se vyskytují v tropických až subtropických oblastech. Jejich biotop tvoří hustě zarostlé vodní plochy různého typu od řek po pobřežní laguny. K typické vegetaci spojované s biotopem chřástalovců patří mangrovy, rákosiny, husté deštné pralesy a různé druhy trav.[2] Areály výskytu jednotlivých druhů jsou od sebe geograficky značně vzdáleny. Chřástalovec malý obývá Ameriku, chřástalovec maskový je druhem jižní a jihovýchodní Asie a chřástalovec africký se vyskytuje v Africe.[4]
Remove ads
Ohrožení
Ohrožený je hlavně chřástalovec maskový, jehož populace se neustále zmenšuje následkem úbytku habitatu (těžba dřeva, stavba přehrad), fragmentace krajiny a lovu a sběru vajec člověkem.[4]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads