Letci
podtřída ptáků From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Letci (Neognathae) jsou jedna ze dvou podtříd v systematickém členění třídy ptáků (Aves), druhou jsou bežci.
Remove ads
Charakteristika
Hlavním znakem letců je hřeben hrudní kosti, na který se upínají svaly potřebné k letu. O mláďata se obvykle starají oba rodiče nebo spíše samice, mláďata bývají častěji nekrmivá. Obvykle mají schopnost aktivního letu, některé druhy velmi rychlého; sokol stěhovavý dosahuje rychlosti až 389 km/h.[1]
Evoluce
První zástupci této skupiny se začínají objevovat již koncem křídové periody druhohorní éry. K nejstarším známým zástupcům letců patří Asteriornis (stáří cca 67 milionu let)[2] či ještě o několik milionů let starší Vegavis a Teviornis.[3][4] Podle molekulárních hodin nicméně původ letců sahá až do počátečního období svrchní křídy do doby před 90 miliony lety.[5] Během svého vývoje prošli letci adaptivní radiací, která vyústila v diverzifikovanou skupinu ptáků široce rozšířených po celém světě. K letcům se řadí i pěvci, kteří zahrnují kolem 60 % všech známých ptáků a kteří utváří druhově nejrozmanitější řád mezi obratlovci.
Remove ads
Systém letců
V poslední době prochází systematika ptáků velkými změnami, způsobenými hlavně tím, že se k určování příbuznosti jednotlivých taxonů začala používat analýza DNA.
Tradiční systém
- podtřída: letci (Neognathae)
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- řád: tučňáci (Sphenisciformes)
- řád: potáplice (Gaviiformes)
- řád: potápky (Podicipediformes)
- řád: trubkonosí (Procellariiformes)
- řád: veslonozí (Pelecaniformes)
- řád: brodiví (Ciconiiformes)
- řád: plameňáci (Phoenicopteriformes)
- řád: sokoli (Falconiformes)
- řád: dravci (Accipitriformes)
- řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
- řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
- řád: měkkozobí (Columbiformes)
- řád: papoušci (Psittaciformes)
- řád: kukačky (Cuculiformes)
- řád: sovy (Strigiformes)
- řád: lelkové (Caprimulgriformes)
- řád: svišťouni (Apodiformes)
- řád: srostloprstí (Coraciiformes)
- řád: šplhavci (Piciformes)
- řád: trogoni (Trogoniformes)
- řád: myšáci (Coliiformes)
- řád: pěvci (Passeriformes)
Postupem času docházelo ke změnám, některé skupiny byly povýšeny na vlastní řád (kolibříci, perepelové, turakové), ale nikdy nedošlo k ustálení systému a došlo k tomu, že „co autor, to názor“. Tento stav v podstatě trvá dodnes.
S pomocí analýzy DNA žijících druhů ptáků byla vytvořena nová systematika třídy, Sibley-Ahlquistova taxonomie ptáků. V ní podřád Neognathae, letci, splývá s podřádem Neoaves, moderní ptáci.
Sibley-Ahlquistova taxonomie
- podtřída: Neoaves, moderní ptáci
- řád: hokové (Craciformes)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- řád: perepelové (Turniciformes)
- řád: šplhavci (Piciformes)
- řád: leskovci (Galbuliformes)
- řád: zoborožci (Bucerotiformes)
- řád: dudci (Upupiformes)
- řád: trogoni (Trogoniformes)
- řád: srostloprstí (Coraciiformes)
- řád: myšáci (Coliiformes)
- řád: kukačky (Cuculiformes)
- řád: papoušci (Psittaciformes)
- řád: svišťouni (Apodiformes)
- řád: kolibříci (Trochiliformes)
- řád: turakové (Musophagiformes)
- řád: sovy (Strigiformes)
- řád: měkkozobí (Columbiformes)
- řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
- řád: brodiví (Ciconiiformes)
- řád: pěvci (Passeriformes)
Taxonomie podle posledních výzkumů
IOC World Bird List rozeznává tyto řády:[6]
- Galloanserae
- Neoaves
- Brodiví a pelikáni
- Čápi
- Dlouhokřídlí
- Dravci
- Dropi
- Faetoni
- Gvačarové
- Hoacinové
- Krátkokřídlí
- Kukačky
- Kurolové
- Lelčíkové
- Lelkové
- Lelkouni
- Měkkozobí
- Mesitové
- Myšáci
- Papoušci
- Pěvci
- Plameňáci
- Potápky
- Potáplice
- Potuové
- Seriemy
- Slunatci a kaguové
- Sokoli
- Sovy
- Srostloprstí
- Stepokurové
- Svišťouni
- Šplhavci
- Terejové
- Trogoni
- Trubkonosí
- Tučňáci
- Turakové
- Zoborožci
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads