Chříč (zámek)
zámek v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Chříč je barokní zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-sever. Vznikl postupnými přestavbami tvrze ze čtrnáctého století. Dochovaná podoba je výsledkem pozdně barokní přestavby v letech 1766–1769 a úprav po požáru v roce 1820. Zámecký areál včetně hospodářského dvora je chráněn jako kulturní památka ČR, NPÚ jeho fyzický hodnotí jako poškození velkého rozsahu.[1][2] Zámek vlastnila společnost Ducastle s.r.o.,[3] spojovaná s Danielou Kuchtovou, bývalou manželkou kontroverzního podnikatele Pavla Tykače, která také vlastní nedaleký kontroverzní projekt Maják Ptyč.[4][5] Od roku 2019 je zámek ve vlastnictví spolku Ústav šlechtičen, který usiluje o jeho záchranu a postupnou obnovu.[6]
Remove ads
Historie
Panské sídlo ve Chříči existovalo již ve čtrnáctém století. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1447, kdy panství koupil za 170 kop grošů Sezema z Malšína.[7] Podle Augusta Sedláčka byl stavitelem tvrze až Markvart z Jelnic, který Chříč koupil od Markéty, vdovy po Sezemovi z Malšína, v roce 1471. Tvrz se uvádí v kupní smlouvě z roku 1475, podle které Markvart z Jelnic tvrz Chríč s poplužím a jiným příslušenstvím prodal Zikmundovi z Ryncmaule. Zikmund zemřel nejpozději roku 1489 a vdova Anna, rozená z Řepan, panství propuštěné z manství, přenechala jeho bratrovi Janu z Ryncmaule.[8]
Na počátku šestnáctého století na tvrzi sídlil Gabriel z Vispachu a po něm Martin Kozlovec z Kozlova, který tvrz s poplužním dvorem a vesnicí prodal před rokem 1531[7] Václavovi Strojetickému ze Strojetic za 450 kop grošů.[8] Před rokem 1541 se novým majitelem Chříče, ale také Hedčan a části Holovous, stal Oldřich Lažanský z Bukové († 1541). Jeho synové Šebestián a Oldřich zpočátku dědictví po otci spravovali společně, ale roku 1567 se rozdělili tak, že Chříč připadla Šebestiánovi. Kromě dalšího majetku je ve smlouvě uvedena ve Chříči také sladovna a pivovar. Šebestián Lažanský roku 1585 panství prodal Janovi Týřovskému z Einsiedle na Skryjích a Hřebečnících za 8500 kop.[8]
Chříč byla připojena k týřovskému panství, které po smrti Jana Týřovského roku 1615 (podle Rudolfa Anděla Jan Týřovský zemřel již roku 1609[7]) převzal jeho strýc Jindřich Jakub Týřovský.[8][9] Buď Jan, nebo Jindřich Jakub Týřovský, nechal starou tvrz přestavět na renesanční zámek.[7] Panství roku 1618 zdědil syn Adam Jindřich Týřovský a roku 1652 jeho syn Vojtěch Hynek Týřovský.[8] Zámek byl nejspíše poškozen během třicetileté války.[9] Když v roce 1695 Vojtěch Hynek zemřel, převzali majetek synové Jan Vilém, František Pavel a Michal Antonín Týřovští. Za nich panství tvořila Chříč, Slatina, Lhota, Holovousy, Hlineč, Studená, Březsko, dvory Ptyč a Dubňany, Milíčov, Hedčany, Třímany, Bělbožice, městečko Kožlany a pustá ves Dolany. Bratři však nehospodařili dobře. Roku 1702 jejich dluh dosáhl 69 450 rýnských zlatých, a proto celé panství prodali Václavu Josefovi Lažanskému z Bukové na Manětíně a Všesulově za 211 500 zlatých.[8]
Václav Josef Lažanský panství rozšířil o Čistou a Všesulov a jeho syn Karel Josef Lažanský ještě o Šípy. Před svou smrtí v roce 1751 (podle Rudolfa Anděla zemřel v roce 1715) prodal panství své matce Marii Gabriele, která poté v Praze založila ústav šlechtičen a stala se jeho abatyší.[8] Ústavu nejprve patřila jen polovina panství, ale roku 1764 získal i jeho zbytek. V letech 1766–1768 potom ústav nechal zámek přestavět v barokním slohu a v roce 1769 přistavět kostel svatého Jana Nepomuckého. Roku 1787 byl ústav připojen k Tereziánskému ústavu šlechtičen. Zámek se tak dostal do státní správy a jeho zařízení bylo rozprodáno. Roku 1791 se ústav na pokyn císaře Leopolda II. opět osamostatnil, a získal zpět bývalý majetek.[7]
Roku 1820 vypukl v hospodářském dvoře požár, při kterém vyhořelo i jižní zámecké křídlo. Zámek patřil ústavu šlechtičen až do roku 1906. Dalšími majiteli se stali hrabě Štěpán Götzendorf-Grabowski, roku 1910 Gustav Fischer, o rok později Karel Černohorský, po kterém jej zdědili Jan a Marie Černohorští.[7] V letech 1931–1945 zámek patřil Františku Pokornému, kterému byl zabaven, a začal sloužit potřebám státního statku. Později areál převzalo jednotné zemědělské družstvo, které v budově mělo kanceláře, byty a jídelnu. Zámek nebyl udržován a budova postupem času zůstala prázdná. Na počátku 21. století byla poškozená střecha i konstrukce krovu a zatékající voda způsobovala další škody. Náklady na opravu byly vyčísleny na dvacet milionů korun.[9] V roce 2019 byla zahájena postupná obnova zámku.
Remove ads
Stavební podoba
Památkový katalog zámek uvádí jako barokní novostavbu,[10] ale podle Rudolfa Anděla a Jiřího Úlovce vznikl postupnými přestavbami středověké tvrze a renesančního zámku.[7][9] K památkově chráněnému areálu patří také kostel svatého Jana Nepomuckého, zahradní terasa, brána čestného dvora, sýpka, stodola, chlévy a další hospodářské budovy ve dvoře.[10]
Jednopatrový zámek stojí na západním okraji hospodářského dvora.[10] Po pozdně barokní přestavbě v letech 1766–1768 získal trojkřídlou dispozici s připojeným kostelem. Po požáru roku 1820 bylo jižní křídlo zbořeno. Fasáda budovy je členěná pilastry, obdélná okna mají jednoduché rámy[11] a nad nimi se nachází trojúhelné zalomené římsy. Na svahu, který prudce klesá směrem k návsi, bývala terasová zahrada.[10]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads