Chaj-pej

Chaj-pej, nebo také Ccho džang plným názvem Tibetský autonomní kraj Chaj-pej ( čínsky pchin-jinem Huángnán Zàngzú Zìzhìzhōu, znaky 海北藏族自治州; tibetsky: མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ།, Wylie: mtsho-byang Bod-rigs rang-skyong-khul) je autonomní kraj v provincii Čching-chaj v Čínské lidové republice. Název „ccho-džang/chaj-pej“ znamená "severně od jezera". Kraj se nachází severně od jezera Kukunor.

Tibetský autonomní kraj Chaj-pej མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ 海北藏族自治州
Geografie
Hlavní město	Si-chaj
Souřadnice	36°57′29″ s. š., 100°53′59″ v. d.
Rozloha	34 389,9 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	265 322 (2020)
Hustota zalidnění	7,7 obyv./km²
HDP/obyv.	¥
Jazyk	Amdo tibetština, čínština, místní nářečí čínštiny
Národnostní složení	Číňané, Chuejové, Tibeťané, Mongolové
Náboženství	tibetský buddhismus, islám
Správa regionu
Stát	Čína Čína
Nadřazený celek	provincie Čching-chaj, ČLR
Druh celku	autonomní kraj
Podřízené celky	3 okresy, 1 autonomní okres
Vznik	1953
Měna	Čínský jüan
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	(+86) 0970
Označení vozidel	青C
Oficiální web	www.qhhb.gov.cn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Kraj leží na severovýchodě Tibetské náhorní plošiny, zároveň na severovýchodě provincie Čching-chaj. Na severu sousedí s provincií Kan-su, na východě s okresy města Si-ning, na jihu leží jezero Kukunor a kraj Chaj-nan a na západě kraj Chaj-si.

Na hranicích s provincií Kan-su se od západu na východ táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky přes 5000 metrů. Průměrná nadmořská výška kraje se pohybuje okolo 3 500 m n. m., 85 % regionu se nachází ve výše než 3000 metrů nad mořem. V pohoří Čchi-lien pramení množství řek, které zásobují region vodou. Většina řek teče do jezera Kukunor.

Administrativní členění

Autonomní kraj Chaj-pej se člení na čtyři celky okresní úrovně, a sice tři okresy a jeden autonomní okres.

Administrativní členění autonomního kraje Chaj-pej

autonomní okres Men-jüan okres Čchi-lien okres Chaj-jen okres Kangccha
Název				Počet obyvatel[1] (2010)	Počet obyvatel[1] (2020)	Rozloha[1] km² (2020)	Hustota zalidnění[1] (obyv. na km²)
český přepis	znaky	tibetsky	tibetsky (Wylie)
Okres
Chaj-jen	海晏县	ཧའི་ཡོན་རྫོང་	ha'i yon rdzong	37 788	37 726	4 455	8
Čchi-lien	祁连县	ཆི་ལེན་རྫོང་	chi len rdzong	46 473	48 538	13 855	4
Kangccha	刚察县	རྐང་ཚ་རྫོང་	rkang tsha rdzong	41 333	40 706	9 706	4
Autonomní okres
Men-jüan (chuejský)	门源回族自治县	མོང་ཡོན་ ཧུའེ་རིགས་རང་སྐྱོང་རྫོང་	mong yon hu'e rigs rang skyong rdzong	147 710	138 335	6 379	22
Celkem				273 304	265 322	34 394	8

Demografie

Pohoří Čchi-lien

V roce 1953 žilo v kraji 68 402 obyvatel, z toho Číňanů 26 tisíc (38 %), Tibeťanů 19 tisíc (28 %), Chuejů 17 tisíc (25 %), Mongolů 3700 (5 %) a dalších 14 národností.

V roce 1982 zde žilo 219 692 obyvatel, z toho Číňanů 109 tisíc (49 %), Chuejů 55 tisíc (25 %), Tibeťanů 39,5 tisíc (18 %), Mongolů 8890 (4 %), Monguorů 5000 (2 %) a další národnosti.

V roce 2008 žilo v kraji 278 486 obyvatel. 100 tisíc Číňanů (35 %), 31 % Chuejů, 24 % Tibeťanů, 5 % Mongolů, 3 % Monguorů, dalších více než deset národností tvořilo necelé 1 % celkového počtu obyvatel.

Okres	Tibeťané	%	Chuejové	%	Mongolové	%	Monguoři	%
Chaj-jen	8 881	13 %	1 148	1 %	5 334	37 %	762	9 %
Čchi-lien	14 300	21 %	16 844	19 %	4 968	34 %	1 103	13 %
Kangccha	28 568	42 %	1 025	1 %	1 193	8 %	399	5 %
Men-jüan	16 117	24 %	67 810	78 %	2 994	21 %	6 087	73 %

86 % populace národnosti Salarů v kraji žije v okrese Čchi-lien.^[2]

Doprava

Prefekturou prochází dálnice G315 vedoucí z města Si-ning do Kašgaru. Severně od jezera také vede železnice do Lhasy.

Atomové město

V oblasti se nachází první čínská továrna pro výrobu a testování atomových zbraní. Výrobna se začala stavět v roce 1958 pod názvem „Továrna 221“ a dodnes oblast nese název „Atomové město“ (原子城, Jüan-c’ čcheng). V roce 1987 bylo rozhodnuto o ukončení provozu a předání oblasti z rukou armády státu. Provoz byl zastaven v roce 1993 a v blízkosti postaveno město Si-chaj, které je dnes správním centrem kraje. V roce 2001 byla oblast továrny zařazena na seznam národního dědictví a zpřístupněna veřejnosti. Během fungování továrny zde bylo vyrobeno a v okolí odzkoušeno množství jaderných zbraní.