Champvent

Champvent je obec v západní (frankofonní) části Švýcarska, v kantonu Vaud, v okrese Jura-Nord vaudois. Žije zde 685^[2] obyvatel.

Champvent
Zámek Champvent
znak
Poloha
Souřadnice	46°46′59″ s. š., 6°34′19″ v. d.
Nadmořská výška	530 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Vaud
Okres	Jura-Nord vaudois
Champvent Champvent, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,03 km²[1]
Počet obyvatel	685 (2018)[2]
Hustota zalidnění	75,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Olivier Poncet (do 2021)
Oficiální web	www.champvent.ch
Telefonní předvolba	024
Označení vozidel	VD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Champvent leží v nadmořské výšce 530 m, vzdušnou čarou 5 km západně od okresního města Yverdon-les-Bains. Vesnice se rozkládá na okraji jurské náhorní plošiny, nad údolím Bey a rovinou Orbe, naproti Mont de Chamblon, v severní části kantonu Vaud.

Katastr obce, který před připojením Essertu a Villarsu měřil 6,9 km², zahrnuje část náhorní plošiny Jura. Centrální částí území je náhorní plošina Champvent (v Montilier 547 m n. m.), která je na severu ohraničena údolím řeky Brine a na jihu údolím Bey. Na jih se obec rozprostírá přes Bey až k úpatí Mont de Chamblon, na jihozápad do údolí Mujon. Na severozápadě patří k Champventu spodní svah hřebene Pipechat. Zde se nachází nejvyšší bod obce, 590 m n. m. Na severovýchodě, za potokem Brine, se nachází bývalá exkláva Mornens, která zahrnuje vykácený ostrov a část okolního lesního území. Od připojení Essert-sous-Champvent je bývalá exkláva spojena s územím obce. V roce 1997 připadalo 4 % rozlohy obce na osídlení, 25 % na lesy a háje, 70 % na zemědělskou půdu a necelé 1 % na neproduktivní půdu.

Sousedními obcemi jsou Baulmes, Mathod, Orges, Rances, Suscévaz, Valeyres-sous-Montagny a Vuiteboeuf.

Historie

Obec je poprvé zmiňována v roce 1011 jako Canvent, v roce 1013 jako Canventum a v roce 1228 Chanvent.^[3]

Champvent tvořil od 11. století panství, které podléhalo pánům z Grandsonu. V důsledku dělení dědictví přešel Champvent ve 13. století do rukou vedlejší větve pánů z Grandsonu-La Sarraz. Noví páni se od té doby nazývali de Champvent a jejich panství od té doby existovalo nezávisle na panství Grandsonu. Rozprostíralo se od roviny Orbe u Suscévaz na sever přes náhorní plošinu Jura až po Sainte-Croix. Krátce po roce 1300 se od panství Champvent odštěpila La Mothe a v roce 1317 také Sainte-Croix s Bullet. Stejnojmenná osada severně od hradu byla pravděpodobně založena v 13. století pány z Champvent.^[3]

Po vymření rodu pánů z Champvent přešlo panství v roce 1336 na hraběte z Neuchâtelu, v roce 1373 na Marguerite de Vufflens a po jejím sňatku na burgundskou rodinu de Vergy. Protože pán hradu udržoval styky s vévodou Karlem Smělým, byl hrad roku 1475 konfederáty vypálen. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 patřilo panství Champvent k okrsku Yverdon. Od roku 1611 do roku 1731 patřilo panství rodině von Diesbach, poté se Johann Rudolf Tillier stal sňatkem pánem Champventu. Hrad a pozemky zůstaly až do vymření poslední rodiny majitelů v roce 1940 v jejím vlastnictví. Po pádu Staré konfederace patřil Champvent v letech 1798–1803 v období Helvétské republiky ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla obec přidělena k okresu Yverdon. Osada Saint-Christophe, která dříve patřila k Mathodu, byla v roce 1811 připojena k obci Champvent. S účinností od 1. ledna 2012 byly dříve samostatné obce Essert-sous-Champvent a Villars-sous-Champvent připojeny k Champventu.^[3] Nová obec tak získala nový erb. Na seznamu Švýcarského kulturního dědictví jsou hrad Champvent a Saint Christophe.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok	1764	1850	1900	1950	1970	2000
Počet obyvatel	237	421	416	335	243	299

V roce 2000 hovořilo 94,01 % obyvatel obce francouzsky. Ke švýcarské reformované církvi se hláší 78,3 % obyvatel.

Hospodářství

Champvent byl až do druhé poloviny 20. století vesnicí, která se vyznačovala převážně zemědělstvím. I dnes má zemědělství významný podíl na struktuře zaměstnanosti obyvatelstva. Na jižních svazích jurské náhorní plošiny pod vesnicí se nachází několik vinařských oblastí. Další pracovní místa jsou k dispozici v místním malém průmyslu a ve službách. V posledních desetiletích se Champvent díky své atraktivní poloze stal oblíbenou rezidenční obcí. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací, zejména do Yverdonu.

Doprava

Obec leží mimo hlavní dopravní tepny, ale je snadno dostupná z Yverdonu. Sjezdy z dálnice Yverdon-Ouest na dálnici A5 (Yverdon–Grandson) otevřené v roce 1984 a Orbe na dálnici A9 otevřené v roce 1989 jsou vzdáleny přibližně 5 km od centra obce. Champvent je prostřednictvím linky poštovního autobusu spojen s nádražím Essert-sous-Champvent na úzkorozchodné železnici Yverdon – Sainte-Croix a tím i na veřejnou dopravu.

Pamětihodnosti

• Hrad Champvent

Fotogalerie

• 
  Hrad Champvent
• 
  Kostel
• 
  Essert-sous-Champvent
• 
  Villars-sous-Champvent