Chara
hvězda v souhvězdí Honicích psů From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Chara je název hvězdy β souhvězdí Honicích psů (Beta Canum Venaticorum). Chara má hvězdnou velikost +4,26m a spektrální třídu G0 V. Od Slunce je vzdálena 27,53 světelných let. Je druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí Honicích psů. Spolu s jasnější hvězdou Cor Caroli je jižnější z dvojice psů v tomto souhvězdí, které představuje lovecké psy.
Remove ads
Pojmenování
β Canum Venaticorum (latinizováno na Beta Canum Venaticorum) je Bayerovo označení hvězdy.
Tradiční název Chara byl původně aplikován na „jižního psa“, později se však používal konkrétně pro označení Beta Canum Venaticorum. Chara (χαρά) znamená v řečtině „radost“.[1] V roce 2016 uspořádala Mezinárodní astronomická unie pracovní skupinu pro jména hvězd (WGSN),[2] jejímž cílem bylo katalogizovat a standardizovat vlastní jména hvězd. První bulletin WGSN z července 2016[3] zahrnul jméno „Chara“ pro tuto hvězdu.
V systému tradičních čínských souhvězdí spadá Chara do asterismu 常陳 (Cháng Chén, česky: Imperiální stráže), který se dále skládá z hvězd Alfa Canum Venaticorum, 10 Canum Venaticorum, 6 Canum Venaticorum, 2 Canum Venaticorum a 67 Ursae Majoris. Čínské jméno pro samotnou Charu je 常陳四 (Cháng Chén sì, „Čtvrtá hvězda Imperiální stráže“).[4]
Remove ads
Pozorování
Chara má spektrální klasifikaci G0 V a je hvězdou hlavní posloupnosti typu G. Od roku 1943 slouží spektrum této hvězdy jako jeden ze stabilních kotevních bodů, podle nichž jsou klasifikovány další hvězdy.[5] Spektrum této hvězdy ukazuje velmi slabé emisní čáry jednotlivě ionizovaného vápníku (Ca II) z chromosféry, což z ní činí užitečnou referenční hvězdu pro srovnání s jinými hvězdami v podobné spektrální kategorii.[6]
Beta CVn je považována za mírně chudou na kovy,[7] přesto je z hlediska hmotnosti, věku a vývojového stavu Slunci velmi podobná a bývá označována jako sluneční analog.[8] Interferometrie dává pro podobné hvězdy (včetně β CVn) poloměr asi o ~10 % větší než sluneční a svítivost ~15–25 % vyšší.[9]
Složky vesmírné rychlosti této hvězdy jsou (U, V, W) = (−25, 0, +2) km/s.[8] V minulosti se předpokládalo, že by mohla být spektroskopickou dvojhvězdou, další analýzy to však nepotvrdily.[10] Hledání hnědého trpaslíka v roce 2005 žádného společníka neodhalilo (na hranici citlivosti použitého přístroje).[11]
Remove ads
Obyvatelná zóna
V roce 2006 označila astronomka Margaret Turnbullová Charu za jeden z nejlepších kandidátů na hvězdný systém, kde lze hledat mimozemský život.[12] Díky vlastnostem slunečního typu je řazena mezi astrobiologicky nejzajímavější hvězdy do vzdálenosti 10 parseků od Slunce.[8] U hvězdy však dosud nebyly objeveny planety.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads