Charles H. Bennett

Charles Henry Bennett (* 1943)^[1] je fyzik, informační teoretik a výzkumník IBM. Bennettova nedávná práce v IBM se soustředí na kontrolu fyzikálních zákonů na základě informací, které uplatňuje kvantové fyzika na problémy týkající se výměny informací. Hrál hlavní roli v objasnění propojení mezi fyzikou a informacemi, zejména v oblasti kvantových výpočtů, ale také v oblasti celulárních automatů^[2] a reverzibilního počítání. Spolu s Gillesem Brassardem objevil koncept kvantové kryptografie a je jedním ze zakladatelů moderní kvantové teorie informace.

Charles H. Bennett
Charles H. Bennett (28. února 2018)
Narození	7. dubna 1943 (82 let) New York
Alma mater	Harvardova univerzita (do 1971) Brandeisova univerzita
Pracoviště	IBM Výzkumné centrum IBM Thomase J. Watsona
Obor	kvantová teorie informace
Ocenění	člen American Physical Society (1998) čestný doktor Masarykovy univerzity (1999) Harveyho cena (2008) čestný doktor Spolkové vysoké technické školy v Curychu (2010) Clarivate Citation Laureates (2012) … více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátek kariéry

Narodil se v roce 1943 v New Yorku. Získal bakalářský titul v oboru chemii z Brandeis University v roce 1964 a doktroský titul z Harvardovy univerzity v roce 1970 za studium molekulární dynamiky (počítačové simulace pohybu molekul) pod vedením David Turnbulla a Berniho Aldera. Na Harvardu také rok pracoval pro Jamese Watsona jako vyučující asistent v oblasti genetického kódu. Další dva roky pokračoval v tomto výzkumu s Aneesurem Rahmanem v Argonne Laboratory.

Po vstupu do výzkumného programu IBM v roce 1972 pracoval s Rolfe Landauerem kdy ukázali, že všeobecné výpočty může být proveden logicky a termodynamicky reverzibilním přístrojem a v roce 1982 navrhl reinterpretaci maxwellova démona, přisuzující jeho neschopnost prolomit druhý zákon termodynamický ceně za zničení informace.^[3] Publikoval rovněž důležitý dokument pro odhad volné energie rozdílů mezi dvěma systémy.

Kvantová kryptografie

Ve spolupráci s Gillesem Brassardem z Université de Montréal vyvinut systém kvantové kryptografie, známý jako BB84, který umožňuje bezpečnou komunikaci mezi stranami, které nesdílejí žádné tajné informace. S pomocí Johna Smolina postavil první pracovní demonstraci kvantové kryptografie v roce 1989.

Jeho další výzkumné zájmy se týkají algoritmické teorie informace, v níž jsou pojmy informace a náhodnost vyvinuty, pokud jde o vstup/výstup vztahu univerzálních počítačů a analogického používání univerzálních počítačů definovány vnitřní složitostí nebo "logické hloubkou" fyzikálního stavu jako čas potřebný pro univerzální počítač k simulaci vývoje stavu z náhodného počátečního stavu.

Teleportace

V roce 1993 Bennett a Brassard objeveili ve spolupráci a dalšími vědci „kvantovou teleportaci“. Efekt ve kterém je kompletní informace v neznámém kvantovém stavu rozložen do čistě klasické informace a čistě neklasické Einsteinovy-Podolského-Rosenovy korelace a tato se posílá prostřednictvím dvou oddělených kanálů a později je znovu na novém místě vyrobena přesnou repliku původního kvantový stavu, který byl zničen při procesu odesílání.

Pozdější práce

V letech 1995-1997 ve spolupráci se Smolinem, Woottersem, Di Vincenzem a dalšími představil několik technik pro věrný přenos klasické a kvantové informace přes hlučné kanály, které jsou součástí větší oblasti kvantové informace a výpočetní teorie. 

Bennett je členem Americké fyzikální společnosti a je členem Národní Akademie Věd. V roce 2008 mu byla udělena Harvey Prize od Technion^[4] a v roce 2006 Ran prize v optoelektroniky.

Soukromý život

Bennett je ateista.^[zdroj?]