Chasmosaurus

Chasmosaurus byl asi 5 až 7 metrů dlouhý^[1] rohatý býložravý dinosaurus, vážící kolem 1200 až 2000 kg.^[2] Známý je z dobře dochovaných fosilních pozůstatků tří druhů. Žil asi před 76 až 75 milióny let na západě dnešní Kanady (provincie Alberta, geologické souvrství Dinosaur Park a souvrství Oldman).^[3]

Chasmosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 76,5 až 75,5 miliony let
Rekonstrukce vzhledu rodu Chasmosaurus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	ptakopánví (Ornithischia)
Podřád	Marginocephalia
Infrařád	Ceratopsia
Čeleď	Ceratopsidae
Podčeleď	Ceratopsinae
Rod	Chasmosaurus Lambe, 1914
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Tento čtyřnohý rohatý dinosaurus představoval zástupce podčeledi Ceratopsinae, někdy také nazývané Chasmosaurinae. Měl kostěný límec delší než zbývající část hlavy, poměrně nízkou lebku a dva nadočnicové rohy delší než roh nosový. Kostěný límec chasmosaura byl na hranách pokrytý malými kostěnými výrůstky, které byly největší v horních rozích límce. Disponoval též znaky typickými pro všechny velké ceratopsy – disponoval krátkým ocasem, silným zobákem a vystupujícími lícními kostmi. V rámci podčeledě Ceratopsinae byl nejblíže spřízněný s rodem Pentaceratops a Agujaceratops, kterého v minulosti považovali za druh Chasmosaurus mariscalensis.

Rod Chasmosaurus patří mezi pár dinosaurů, u kterých známe i otisky kůže (mezi další patří například Microraptor, Carnotaurus, Edmontosaurus). Na základě těchto zkamenělin víme, že v kůži měl chasmosaurus velký počet malých kostěných hrbolů.

Druhy

Dnes jsou známy čtyři druhy (čtvrtý získal vlastní rodové jméno – Agujaceratops) – Chasmosaurus belli, Chasmosaurus russelli a Chasmosaurus irvinensis. Hojný druh Chasmosaurus belli se vyznačoval dvěma formami, dlouhorohou a krátkorohou. Tyto rozdíly možná zapříčinil sexuální dimorfismus. Chasmosaurus russelli se, nepočítaje detaily stavby lebky, odlišoval od druhu Chasmosaurus belli většími tělesnými rozměry a delším nosovým rohem. Chasmosaurus irvinensis představoval zvláštní druh, neměl totiž nadočnicové rohy. Dalším jeho znakem byly zmenšené odlehčovací otvory v kostěném límci. V roce 2010 dostal C. irvinensis nové rodové jméno - Vagaceratops.

Objev mláděte

V roce 2013 byl zveřejněn objev skvěle zachovalého mláděte druhu C. belli z Alberty. Asi 1,5 metru dlouhé mládě zřejmě kdysi dávno utonulo a s výjimkou předních končetin se dochovala prakticky kompletní kostra. Exemplář tak poskytl velmi cenné informace o růstových změnách ceratopsidů.^[4][5]