Chci si s vámi promluvit, pane prezidente

Chci si s vámi promluvit, pane prezidente byla původně jednorázová^[1] neformální občanská iniciativa vyjadřující nesouhlas se způsobem zastupování občanů prezidentem Milošem Zemanem. Vzešla ze sociální sítě Facebook. Inicioval ji Martin Přikryl, kreativec pražské reklamní agentury a hudebník skupiny The Prostitutes.^[2]

Červené karty na Národní třídě 17. listopadu 2014

Protesty v Praze

Účastníci demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 2014

U příležitosti 25. výročí Sametové revoluce, dne 17. listopadu 2014 iniciativa uspořádala happening nazvaný Červená karta pro Miloše Zemana.^[3] Den poté měla událost na Facebooku asi 19 tisíc potvrzených účastníků a dalších více než 5 tisíc uživatelů s možnou účastí a 134 tisíc pozvání.^[4]

Od 11 hodin dopoledne se v Praze na Národní třídě sešel několikatisícový dav účastníků s transparenty^[5][6] a na hvizd píšťalky pozvedl papírky v červené barvě jako fotbalové červené karty symbolizující vyloučení prezidenta Zemana za jeho „fauly“.^[1][7] Organizátor akce Martin Přikryl uvedl: „Naše akce se jmenovala Chci si s vámi promluvit pane prezidente, protože jsem si opravdu na začátku myslel, že nás tam bude tak dvacet a že mu osobně sdělíme svůj nesouhlas.“^[1]

Incident na Albertově

Oproti předběžnému očekávání pořadatelů Miloš Zeman na Národní třídu nezavítal, od půl třetí odpoledne se však zúčastnil odhalování pamětní desky na Albertově, spolu s dalšími prezidenty zemí Visegrádské čtyřky.^[1][8] Zde se také objevili demonstrující s červenými kartami, pískali a hlučeli, zejména při vystoupení prezidenta Zemana na pódium a při jeho projevu.^[8][9] Někteří z účastníků na něj házeli vejce či jiné předměty.^[1] Poté následovaly projevy prezidentů ostatních tří Visegrádských zemí a Německa, Bronisława Komorowského, Joachima Gaucka, Jánose Ádera a Andreje Kisky,^[8] které probíhaly již za zklidněné atmosféry a s občasným potleskem.^[10] Při odhalení plakety však dav skandoval „Nesahej na to!“ a vzduchem opět létaly drobné předměty.^[11] Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a někteří politici později formu hlasitého protestu na Albertově kritizovali s ohledem na pietní a sváteční příležitost či přítomnost zahraničních hostů.^[10] Martin Přikryl uvedl, že tuto část protestu neorganizoval a nemohl ovlivnit.^[2] V médiích také vyvracel spekulace, že by za jeho akcí stála spolupráce s politiky TOP 09.^[12]

Později po incidentu šla část účastníků průvodem na Hrad^[1][13] a cestou přes Klárov byla oddělena policejním kordonem od skupiny demonstrantů, která se zde sešla naopak na podporu prezidenta,^[1] s transparenty jako „Miloši, jsme s tebou“ nebo „Hanba pražské kavárně“.^[8]

V souvislosti s incidentem na Albertově obdrželo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 tři trestní oznámení. Postoupilo je k prověření policii, která však dospěla k závěru, že se původci metaných potravin dopustili nanejvýš přestupků proti občanskému soužití. Radnice Prahy 2 následné přestupkové řízení v dubnu 2015 odložila s vysvětlením, že se nejednalo ani o přestupek.^[14] Prezident Zeman rozhodnutí radnice odsoudil jako podjaté.^[15] Tajemník Prahy 2 následně v souladu s postojem starostky Jany Černochové požádal Magistrát hlavního města Prahy o posouzení, zde bylo rozhodnutí v souladu se zákonem.^[16] Ten nařídil Praze 2, aby házení vajec jako přestupek posoudila.^[17] Počátkem července 2015 začala policie záležitost na pokyn žalobce vyšetřovat opět jako trestný čin výtržnictví,^[18] což státní zastupitelství odůvodnilo tím, že se incident stal v den státního svátku na slavnostním shromáždění, takže by mohlo jít „o výtržné jednání vůči pietní akci jako takové“.^[19] Koncem srpna byly obviněny dvě osoby, z nichž jedním byl 62letý důchodce Jindřich Frühauf,^[20] který údajně policistům řekl: „Nebudu vám ty študáky udávat, to si radši napište, že jsem to házel já“.^[21] 26. dubna 2017 Obvodní soud pro Prahu 2 osvobodil Jindřicha Frühaufa obviněného z házení vajec na prezidenta Miloše Zemana.^[22]

Navazující akce

I v dalších dnech pokračovaly v Praze demonstrace proti Zemanovi, například ve středu 19. listopadu 2014 se na Hradčanském náměstí sešlo pár stovek lidí s transparenty i červenými kartami. Pořadateli tohoto hodinového protestu byli studenti ČVUT a dalších vysokých škol.^[23]

Na 1. prosince byl pak ohlášen pochod s titulem „Sto tisíc podpisů z Václaváku na Hrad“, jehož cílem bylo předání vytištěné manifestační petice za odstoupení prezidenta.^[24] Petenti jako důvody k abdikaci uváděli, že Miloš Zeman nehájí zájmy České republiky a dělá jí špatné jméno doma i v zahraničí, jedná v rozporu s dobrými mravy a zásadami slušného chování, je špatným příkladem pro občany a „není pokračovatelem masarykovské tradice, i když se na ni často odvolává“.^[25] K právně nezávazné online petici, jejímž iniciátorem byl pardubický zastupitel za TOP 09 Jan Němec,^[26] bylo od začátku listopadu^[27] připojeno asi 100 tisíc podpisů, tj. přibližně pětkrát více než k obdobné online petici na podporu prezidenta, kterou pořádala Strana práv občanů.^[28] Hlavním pořadatelem pochodu byl Petr Suda z iniciativy „Listopad ještě neskončil“ a akci podpořili i pořadatelé dalších listopadových protestů, včetně Červené karty pro Miloše Zemana.^[24][29] Účastníci se sešli na Václavském náměstí, odkud se několik stovek lidí^[24][30] vydalo přes Národní třídu a Malostranské náměstí na Hradčanské náměstí.^[30] S prezidentem se však v cíli své cesty nesetkali, neboť ten byl v té době na třídenní návštěvě jižní Moravy.^[24][26] Petici tak převzal zástupce Kanceláře prezidenta republiky.^[31]

Další iniciativou, která se inspirovala červenými kartami a byla ohlášena na 1. prosince 2014, se stalo vyhlášení „Dne, kdy si všichni vezmou červené tričko na protest proti Zemanovi“.^[32] Zpočátku malá událost, vyhlášená na Facebooku Patrikem Mlýnkem již po protestech z 19. listopadu, postupně nasbírala necelých 60 tisíc přihlášených a dalších téměř 7 tisíc lidí s možnou účastí.^[32][33] Protest spočíval v nošení červeného trika, což řada lidí dokumentovala fotografiemi na příslušné facebookové stránce.^[33]

Také na 10. prosince jakožto Den lidských práv byla ohlášena večerní demonstrace na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.^[34][35] Mezi předem ohlášenými řečníky byl i Martin Přikryl.^[36] Akce se zúčastnila asi stovka lidí.^[37][38]

V reakci na Hradem oznámené pozvání ruského prezidenta Putina na konec ledna 2015,^[39] uvedl Martin Přikryl v rozhovoru pro iDNES.cz 18. listopadu, že se s největšími podporovateli výzvy domlouvali o možné organizaci nějakého dalšího protestu, pokud by skutečně Putin přijel.^[2]

Události na Moravě

Happening na Malinovského náměstí v Brně

Pražskou událostí na Národní třídě se inspirovali iniciátoři obdobné akce v Brně.^[40] Událost na Facebooku, kterou založily Míša Suchardová a Šárka Václavíková, měla 18. listopadu asi 600 účastníků a přes 300 uživatelů s možnou účastí.^[41]

Ve stejnou dobu jako v Praze, tedy od 11 hodin 17. listopadu se sešlo asi 500 lidí na Malinovského náměstí v Brně, rovněž s červenými kartami.^[42] Na happeningu probíhal i sběr podpisů k petici za odstoupení prezidenta Miloše Zemana.^[40] Organizátoři uvedli tři jeho hlavní kritizované projevy: v domácí politice postup vůči ČSSD nebo při jmenování vlády, v zahraniční politice vstřícnost k Číně a Rusku i přes problémy politických vězňů a zejména rozdělování národa namísto jeho stmelování. Účastníci pak na červené karty napsali své vzkazy prezidentu Zemanovi.^[43]

Prezident Zeman při příjezdu k Univerzitě obrany 1. 12. 2014 s demonstranty v pozadí.

V prvních třech prosincových dnech podnikl prezident třídenní cestu po městech jižní Moravy.^[44] V pondělí 1. prosince 2014 mimo jiné navštívil brněnskou Univerzitu obrany, kde se setkal s vedením univerzity, se studenty a s veterány.^[45]

Při té příležitosti uspořádali iniciátoři listopadové brněnské demonstrace protestní akci, svolanou opět přes sociální síť Facebook pod názvem „Přivítání Miloše Zemana červenými kartami“.^[24][46] Jeden z organizátorů Ondřej Puczok (TOP 09^[47]) vyslovil politování nad tím, že v brněnském programu prezidenta nebyla naplánována žádná debata s občany, ačkoli jimi mluvčí Jiří Ovčáček v jednom z předchozích výroků operoval.^[48][49][50] Protestu se zúčastnilo asi 150 lidí.^[48]

Další podobný protest byl ohlášen na odpoledne i v Blansku, kam vedla další Zemanova cesta.^[49]

Konspirační teorie

V listopadu 2014 se na webu Aeronet.cz a posléze na sociálních sítích a v dalších médiích objevila dezinformace, podle které se na organizaci demonstrace a tisku červených karet podílela pražská ambasáda USA, což dokládal mimo jiné údajnou fotografií z pražských demonstrací.^[51] Zprávu pak přebírala další serióznější média a na svých facebookových profilech ji šířili například jihomoravský hejtman Michal Hašek nebo poslanec Stanislav Huml,^[52] což podle týdeníku Respekt vedlo až ke konfliktům v diplomatických kruzích, kdy americká ambasáda musela vysvětlovat, že žádné protesty neorganizovala.^[53]

Kulturní ohlasy

Událost Červená karta pro Miloše Zemana a také incident na Albertově zpracovali tvůrci webového satirického seriálu Kancelář Blaník do jednoho z dílů, nazvaného „První máma (2)“ a zveřejněného na serveru Stream.cz 5. prosince 2014.^[54]