Stanislav Huml
český policista a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Stanislav Huml (30. července 1955 Odolena Voda – 28. prosince 2021)[1] byl český policista a politik, v letech 2010 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2010 až 2018 zastupitel města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, bývalý člen České strany sociálně demokratické.
Remove ads
Život
Vystudoval na Policejní akademii ČR v Praze. Pracoval jako ředitel středočeské dopravní policie, před sametovou revolucí v SNB a byl členem Komunistické strany Československa.[2]
Po odchodu od policie spolupracoval s TV Nova na dopravním zpravodajství.
Politické působení
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 kandidoval za stranu SNK Evropští demokraté ve Středočeském kraji, se ziskem 3 % hlasů se do Poslanecké sněmovny nedostal.[5]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidoval za Věci veřejné jako nezávislý za SNK ED, do Poslanecké sněmovny se dostal ze sedmého místa kandidátky Středočeského kraje[6] díky zisku 6 290 preferenčních hlasů.[7] V srpnu 2010 Věcem veřejným vypověděl (právně pravděpodobně i tak neplatnou) smlouvu o poslušnosti, jelikož nesouhlasil s kladným postojem předsedy strany Radka Johna k odbojové skupině bratří Mašínů.[8] Dne 7. dubna 2011 pak v souvislosti s kauzou financování poslanců VV Vítem Bártou vystoupil i z poslaneckého klubu VV[9] a poté z něj byl i formálně vyloučen.[10]
Od léta 2011 se účastnil práce poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické,[11] členem ČSSD se stal v lednu roku 2012 v MO ČSSD Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval za ČSSD ve Středočeském kraji a byl zvolen, přestože byl na kandidátce až dvanáctý v pořadí a poslanců ČSSD bylo zvoleno v kraji šest.
V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, když vedl kandidátku ČSSD.[12] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval za ČSSD v obvodu č. 28 – Mělník.[13] Se ziskem 12,30 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil.[14]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 již nekandidoval.[15] V komunálních volbách v roce 2018 obhajoval jako nestraník za ČSSD mandát zastupitele města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ale neuspěl.[16]
Na přelomu let 2018 a 2019 začal spolupracovat se stranou Česká Suverenita.[17][18] Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako nestraník na 2. místě kandidátky ČS, ale zvolen nebyl.[19]
Remove ads
Názory a kontroverze
Na jaře 2011 byl na upozornění soudce Říhy obviněn z manipulace při vypracování znaleckého posudku. „Já jsem tento znalecký posudek vyhodnotil jako nepravdivý. Z tohoto důvodu jsem pojal podezření, že by mohlo dojít ke spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a podal trestní oznámení,“ uvedl soudce Říha.[20] Znalecký posudek se týkal srážky nákladního vozu a motocyklu, Stanislav Huml byl tehdy zaměstnán ve firmě V.V.V. Expert a.s. poskytující znalecké posudky.[21] Při hlasování však k trestnímu stíhání vydán nebyl, přestože sám ke svému vydání vyzval (ale sám se hlasování zdržel).[22][23] Trestní stíhání Vratislava Veselého z V.V.V. Expert později soud zastavil.[24]
Mediální odezvu vyvolalo poslancovo sdílení facebookového příspěvku difamačního charakteru, vyhraňující se vůči tenistce Petře Kvitové, po jejím druhém wimbledonském titulu v červenci 2014, když byla k danému datu necelý rok daňovou rezidentkou Monaka.[25] V rozhovoru pro rádio Impuls prohlásil, že osoby – které se přihlásí do jiného státu, by měly přijít o české občanství.[26] Tento postoj však vzbudil nesouhlasné reakce dalších politiků napříč spektrem, včetně prezidenta republiky Miloše Zemana a předsedy vlády Bohuslava Sobotky.[27][28][29]
Podle jeho názoru stála za pádem Boeingu 777 Malaysia Airlines nad Ukrajinou v červenci 2014 americká zpravodajská služba CIA, když uvedl, že se její „rukopis nedá zapřít“. Řadí se také k zastáncům konspirační teorie o útocích z 11. září 2001. Podle jeho názoru: „Do Pentagonu letadlo nenarazilo a propaganda to stále tvrdí.“[30]
Huml zastával silně odmítavé postoje vůči migrantům a muslimům. Zejména na sociálních sítích a v rozhovorech pro Parlamentní listy byl nově příchozím do Evropy velmi kritický a často říkal i nepravdivé a zavádějící informace. Projekt Faktus Humlovi zaslal dopis, ve kterém ověřil jeho nepodložené výroky na adresu muslimů v západní Evropě.[31]
V posledním období svého života byl odpůrcem očkování proti covidu-19, proti kterému veřejně vystupoval. Této nemoci nakonec sám podlehl.[32]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads