Cithara sanctorum

Cithara sanctorum (populárně též Tranoscius) je nejrozšířenější český protestantský kancionál. Jeho autorem je slezský luterský teolog, básník a kazatel Jiří Třanovský (1592–1637). Poprvé byl vydán roku 1636 v Levoči. Následně byl vydáván až do druhé poloviny 20. století, přičemž jeho písňový fond se stále obměňoval a rozšiřoval. Celkově byl vydán minimálně 215krát.^[1]

Cithara sanctorum
Reedice kancionálu Cithara sanctorum z roku 1828
Autor	Jiří Třanovský
Jazyk	čeština
Datum vydání	1636
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vydání kancionálu

První vydání kancionálu obsahovalo text i nápěv 412 písní, z nichž přes 150 přeložil nebo složil sám Třanovský. Toto vydání bylo prvním notovaným zpěvníkem vydaným na území dnešního Slovenska^[2].

Cithara sanctorum byla následně opakovaně vydávána, přičemž se proměňoval její obsah, byly do ní přidávány nové písně; výrazné editorské zásahy do ní učinili Daniel Sinapius-Horčička (vydání z roku 1684) a Samuel Hruškovic (1741).^[3]

V 17. století vyšla Cithara sanctorum celkem dvanáctkrát, jednou v Trenčíně, jedenáctkrát v Levoči.

Roku 1787 vyšla Cithara s předmluvou Michala Institorise-Mošovského.^[4]

Naposledy byla Cithara vydána roku 1971.

Jazyk

Cithara byla sepsána v češtině (resp. bibličtině, tj. jazyce Bible kralické); její texty byly v pozdějších vydáních uskutečněných v Uhersku slovakizovány^[5], poslední vydání obsahovala i přídavek slovenských písní.

Styl

Co se týče literárního stylu, držel se Třanovský při sestavování Cithary dosti archaických vzorů reformačního humanismu a nepřijal ve větší míře podněty barokní estetiky.

Teologické zaměření

Jako teolog vycházel Jiří Třanovský při sestavování zpěvníku bezvýjimečně z Písma svatého a jeho výkladu podle Augsburského vyznání a ostatních luterských vyznavačských knih. Pevné dogmatické ukotvení v luterství však Třanovskému nebránilo čerpat z písňového fondu jiných křesťanských vyznání, zejména Jednoty bratrské.

Užití

Kancionál byl používán v evangelických církvích v českých zemích i na Slovensku a dodnes jej používají slovenští evangelíci na Dolní zemi (zejména v Maďarsku a Vojvodině).

Překlady

Cithara sanctorum vyšla roku 1935 v maďarském překladu Józsefa Vietórisze.^[6]

Prostřednictvím evangelické církve na Těšínsku si mnoho písní z Tranoscia našlo své stálé místo v písňovém fondu polského protestantismu.

Význam

Svou Citharou se stal Třanovský „zákonodárcem a z velké míry i zakladatelem duchovní poesie slovenské“^[7].

Pro evangelickou církev měl význam v udržení jejího slovenského charakteru a v tom, že působil proti liberálním tendencím v teologii 19. století.

S ohledem na význam Cithary pro slovenský národní život a evangelickou církev na Slovensku se označuje pojmy veľkoknižka či veľkniha.^[8]