Cloudesley Shovell

Sir Cloudesley Shovell (též Clowdisley Shovel) (25. listopadu 1650, Cockthorpe, Anglie – 22./23. října 1707, pobřeží souostroví Scilly) byl britský admirál. Od dětství sloužil u námořnictva a byl účastníkem válek druhé poloviny 17. století, jako námořní vojevůdce vynikl ve válce o španělské dědictví. Dosáhl hodnosti admirála, byl povýšen do šlechtického stavu, zastával také funkce ve správě námořnictva a byl poslancem Dolní sněmovny. Zahynul tragicky při ztroskotání u břehů souostroví Scilly, je pohřben ve Westminsterském opatství.

Cloudesley Shovell
Admirál Sir Cloudesley Shovell (Michael Dahl, Národní portrétní galerie (Londýn)
Narození	1650 Cockthorpe
Úmrtí	23. října 1707 (ve věku 56–57 let) Scilly naval disaster of 1707
Místo pohřbení	Westminsterské opatství
Povolání	námořní důstojník a politik
Choť	Elizabeth Hill[1][2]
Děti	unknown daughter Shovel[3] Anne Shovel[3][4] Elizabeth Shovell[3][1]
Rodiče	John Shovell, of Cockthorpe[4] a Anne Jenkinson[4]
Funkce	poslanec anglického parlamentu poslanec anglického parlamentu z let 1701–1702 Member of the 1702-05 Parliament Member of the 1701 Parliament Member of the 1695-98 Parliament … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Pocházel z drobné statkářské rodiny v hrabství Norfolk, narodil se jako třetí syn Johna Shovella, křestní jméno Cloudesley (též Clowdisley) získal po babičce Lucy Cloudesley. U námořnictva sloužil od roku 1664 pod patronátem svého příbuzného admirála Sira Christophera Myngse. Myngs padl v roce 1666 a Shovella se poté ujal admirál Sir John Narborough. V 70. letech 17. století bojoval proti pirátům ve Středomoří, v roce 1673 byl jmenován poručíkem a v roce 1677 dosáhl hodnosti kapitána. V 80. letech se zúčastnil obrany Tangeru, v roce 1689 se připojil k Vilémovi Oranžskému a za účast v bitvě u Bantry Bay byl téhož roku povýšen do šlechtického stavu, v rámci bojů u břehů Irska dosáhl v roce 1690 hodností komodora a kontradmirála. Za účast v bitvě u La Hogue obdržel hodnost viceadmirála (1692), v roce 1693 byl krátce mimořádným komisařem pro Royal Navy. V letech 1695–1701 a 1705–1707 byl členem Dolní sněmovny za přístav Rochester,^{[pozn. 1][5]} v letech 1699–1705 zastával funkci inspektora účetnictví Royal Navy. Sehrál významnou úlohu ve válce o španělské dědictví, v níž proti vojevůdcům pozemních vojsk prosazoval zájmy námořnictva. V letech 1704–1707 byl členem rady lorda nejvyššího admirála prince Jiřího Dánského a zároveň vrchním velitelem anglického loďstva ve Středomoří. Vynikl v bitvě v zátoce Vigo (1702) a měl významný podíl na pádu Barcelony (1705).

Zahynul při ztroskotání části britské flotily u břehů souostroví Scilly v říjnu 1707, jeho ostatky byly poté převezeny a pohřbeny ve Westminerském opatství. V roce 1691 se oženil s Elizabeth Hill (1661–1732), dcerou úředníka námořní administrace Johna Hilla a vdovou po admirálu Siru J. Narboroughovi. Měli spolu dvě dcery, starší z nich Elizabeth Shovell (1692–1750) se provdala za whigistickéh Roberta Marshama, 1. barona Romneye (1685–1724), po ovdovění se podruhé vdala za významného diplomata 3. hraběte z Hyndfordu. Sídlem admirála Shovella byl zámek May Place (Kent, nyní součást Londýna).