Conair Firecat

Conair Firecat je hasicí letoun vyvinutý v 70. letech 20. století v Kanadě modifikací z vyřazených vojenských strojů Grumman S-2 Tracker. Úpravy provedly dílny společnosti Conair, z nichž později vznikla nezávislá společnost Cascade Aerospace.^[1]

Firecat / Turbo Firecat
Francouzský Firecat nad Sausset-les-Pins
Určení	hasicí letoun
Původ	Kanada
Výrobce	Conair Aviation
Zařazeno	1978 (Firecat) 1988 (Turbo Firecat)
Vyřazeno	2012 (Kanada)
Charakter	ve službě u Sécurité civile (Turbo Firecat)
Uživatel	Conair (dříve) Sécurité civile
Vyrobeno kusů	35
Vyvinuto z typu	Grumman S-2 Tracker
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Stroje Firecat vznikly úpravou z letounů Grumman S-2 Tracker, jejichž větší množství Conair zakoupil po jejich vyřazení od Kanadského královského námořnictva a menší počet také z řad letadel dříve sloužích v Námořnictvu Spojených států amerických.^[2] Pro letecké hašení požárů byly Firecaty modifikovány zvýšením podlahy kabiny o 20 cm a instalací nádrží na 3 296 litrů hasicí kapaliny na místo původní pumovnice určené pro torpéda. Bylo odstraněno veškeré nadbytečné vojenské vybavení a prázdná hmotnost klesla o téměř 1 500 kg ve srovnání s původními Trackery.^[3] První stroj byl upraven v roce 1978.^[3]

Některé exempláře byly modernizovány instalací turbovrtulových pohonných jednotek Pratt & Whitney Canada PT6 a následně vstoupily ve známost pod jménem Turbo Firecat. Ty se dále vyznačují větším objemem integrální nádrže na hasicí kapalinu a instalací přídavných nádrží paliva pod křídly. Jejich maximální vzletová hmotnost vzrostla o 680 kg na celkových 12 480 kg, přičemž hmotnost prázdného stroje naopak poklesla, protože turbínové motory jsou lehčí než původní pístové. První Turbo Firecat vzniklv roce 1988.^[3]

Adaptací na typ Firecat a Turbo Firecat prošlo celkem 35 letounů Grumman S-2.^{[4][p 1]}

Historie nasazení

Conair Turbo Firecat ve službě u Sécurité civile

Conair zahájil provoz Firecatů v roce 1978.^[6] Stroje obou provedení byly dříve provozovány firmou Conair a vládami kanadských provincií Ontario^[7] a Saskatchewan.^[2][8] V květnu 1982 začaly dodávky typu francouzské organizaci civilní ochrany Sécurité civile, která v průběhu pěti let postupně získala celkem čtrnáct strojů,^[9] které poté postupně procházely konverzí na verzi Turbo Firecat.^[10] Čtyři stroje Firecat a tři Turbo Firecaty byly ztraceny při nehodách, takže k roku 2016 jí zbývalo pouze devět strojů Turbo Firecat.^[9][11][12]

Varianty

Firecat

Původní verze s hvězdicovými motory Wright R-1820, jako u standardních Grummanů S-2 Tracker

Turbo Firecat

Verze se dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney Canada PT6A-67AF

Vystavené exempláře

• Canadian Museum of Flight, Langley, Britská Kolumbie^[13]
• Canadian Bushplane Heritage Centre, Sault Ste. Marie, Ontario
• Reynolds-Alberta Museum, Wetaskiwin, Alberta

Specifikace (Turbo Firecat)

Technické údaje

• Osádka: 1
• Kapacita: 3 335 l vody a 173 l pěnového koncentrátu
• Délka: 13,26 m
• Rozpětí křídel: 22,12 m
• Výška: 5,05 m
• Prázdná hmotnost: 6 803 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 12 473 kg
• Pohonná jednotka: 2 × turbovrtulový motor Pratt & Whitney Canada PT6A-67AF
• Výkon pohonné jednotky: 1 220 hp (761 kW) každý

Výkony

• Maximální rychlost: 407 km/h
• Vytrvalost: 5 hodin a 6 minut letu