Cosimo II. Medicejský

Cosimo II. Medicejský (12. května 1590 Florencie – 28. února 1621 Florencie) byl v letech 1609–1621 toskánský velkovévoda. Za své krátké vlády držel ochrannou ruku nad svým učitelem z dětství, Galileem Galileim. Zemřel ve věku 30 let na tuberkulózu.

Cosimo II. medicejský
Velkovévoda toskánský
Portrét Cosima II. od Justa Sustermanse
Doba vlády	17. únor 1609 – 28. únor 1621
Korunovace	17. únor 1609
Narození	12. května 1590 Palác Pitti, Florencie, Toskánsko
Úmrtí	28. února 1621 (ve věku 30 let) Palác Pitti, Florencie, Toskánsko
Pohřben	bazilika San Lorenzo
Předchůdce	Ferdinand I. Medicejský
Nástupce	Ferdinand II. Medicejský
Manželka	Marie Magdalena Štýrská
Potomci	Ferdinand II Gian Carlo Margherita Mattias Francesco Anna Leopold
Rod	Medicejové
Otec	Ferdinand I. Medicejský
Matka	Kristina Lotrinská
Příbuzní	Kateřina Medicejská, Marie Magdalena Medicejská, Klaudie Medicejská, Karel Medicejský, Lorenzo de' Medici[1], Princess Eleonora de' Medici of Tuscany a Francesco di Ferdinando de' Medici (sourozenci) Cosimo III. Medicejský[2] a Francesco Maria de' Medici, Duke of Rovere and Montefeltro (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otec, toskánský velkovévoda Ferdinand I. Medicejský, mu ihned v mládí zajistil kvalitní vzdělání: hvězdář Galileo Galilei ho vyučoval v letech 1605 až 1608. V roce 1608 si vzal Marii Magdalenu Habsburskou, dceru arcivévody Karla II. Štýrského. Společně měli osm dětí. Během své vlády si čile dopisoval se svým dětským učitelem.^[3] Zemřel v pouhých 30 letech. Po jeho smrti na jeho místo nastoupil jeho syn Ferdinand II. Sám hrál jednu z důležitějších rolí ve válce o mantovské dědictví, ale zabránil zahraniční intervenci. Sám byl zdrženlivý ve vnitrostátní politice, ale vybudoval silné loďstvo.^[4] Toto loďstvo pod vedením admirálů Jacopa Inghiramiho a Giulia di Montaut kontrolovalo pohyb Turků ve Středozemním moři a díky tomu měl dobré vztahy s emírem Fakhrem ad-Dinem, prvním libanonským princem, a toto mu také přineslo obchodní výhody v Levantě.^[5]

Potomci

1. Maria Kristýna (24. srpna 1609 – 9. srpna 1632), svobodná a bezdětná
2. Ferdinand II. (14. července 1610 – 23. května 1670), velkovévoda toskánský od roku 1621 až do své smrti, ⚭ 1633 Viktorie della Rovere (7. února 1622 – 5. března 1694)
3. Gian Carlo (24. července 1611 – 22. ledna 1663), kardinál
4. Markéta (31. května 1612 – 6. února 1679), ⚭ 1628 Odoardo I. Farnese (28. dubna 1612 – 11. září 1646), vévoda z Parmy, Piacenzy a Castra
5. Mattias (9. května 1613 – 11. října 1667), guvernér Sieny, svobodný a bezdětný
6. Francesco (16. října 1614 – 25. července 1634), svobodný a bezdětný
7. Anna (21. července 1616 – 11. září 1676), ⚭ 1646 Ferdinand Karel Tyrolský (17. května 1628 – 30. prosince 1662), rakouský arcivévoda, tyrolský hrabě
8. Leopold (6. listopadu 1617 – 10. listopadu 1675), kardinál

Vývod z předků

Giovanni il Popolano

Ludvík Medicejský

Kateřina Sforzová

Cosimo I. Medicejský

Jacopo Salviati

Marie Salviati

Lucrezia Medicejská

Ferdinand I. Medicejský

Fadrique Alvarez de Toledo

Pedro Álvarez Toledský

Isabel de Zúñiga y Pimentel

Eleonora Toledská

Luis Pimentel y Pacheco

María Osorio

Juana Osorio y Bazán

'Cosimo II. Medicejský'

Antonín Lotrinský

František I. Lotrinský

Renata Bourbonská

Karel III. Lotrinský

Kristián II. Dánský

Kristina Dánská

Isabela Habsburská

Kristina Lotrinská

František I. Francouzský

Jindřich II. Francouzský

Klaudie Francouzská

Claude Francouzská

Lorenzo II. Medicejský

Kateřina Medicejská

Madeleine de la Tour d’Auvergne