Isabela Habsburská
rakouská arcivévodkyně, královna švédská From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Isabela Habsburská (španělsky: Isabel; 18. července 1501 Brusel – 19. ledna 1526 Gent), také známá jako Alžběta, byla rakouská arcivévodkyně a kastilská infantka z rodu Habsburků. Následně se stala dánskou, norskou a švédskou královnou v rámci Kalmarské unie jako manželka krále Kristiána II. Byla dcerou krále Filipa I. a královna Jany I. Kastilské a sestra císaře Svaté říše římské Karla V. V roce 1520 vládla Dánsku jako regentka.[1]
_12-10-2010_11-47-03.JPG)
Kateřinina výchova, kterou vedla její teta arcivévodkyně Markéta, probíhala v Mechelenu pod dohledem významných humanistů, jako byli Juan Luis Vives a Adrian z Utrechtu. V roce 1514 se provdala za Kristiána II. Dánského, Norského a Švédského. Domluvený sňatek však zpočátku čelil problémům kvůli diplomatickému napětí způsobenému Kristiánovým vztahem s jeho nizozemskou milenkou Dyveke Sigbritsdatter. Po její smrti v roce 1517 se vztahy mezi Isabelou a jejím manželem výrazně zlepšily a Isabela byla v roce 1520 jmenována regentkou a politickou poradkyní krále.[2]
V roce 1523 byl Kristián II. sesazen z trůnu. Politický převrat donutil dánskou královskou rodinu, včetně Isabely a jejich dětí, hledat útočiště v různých evropských zemích, jako byla Anglie, Sasko a habsburské Nizozemí. Během exilu Isabela neúnavně hájila zájmy svého manžela. V roce 1524 se zúčastnila říšského sněmu v Norimberku, kde se snažila získat podporu pro obnovení Kristiánovy vlády v Dánsku.[3]
Její cesty po Německu, Anglii a Nizozemsku přispěly k jejím rostoucím sympatiím k protestantskému hnutí.[4] Její smrt v roce 1526 byla provázena širokým smutkem. Přijala jak protestantskou, tak katolickou svátost, avšak Habsburkové prohlásili, že zemřela jako horlivá katolička.
Remove ads
Život
Původ
Isabela byla dcerou burgudského vévody Filipa Sličného (1478–1506) a jeho manželky, královny Kastilie a Leónu, Jany I. (1479–1555). Její rodiče měli bouřlivé manželství, ač se z počátku zdálo, že bude šťastné. Filip si nenechal ujít žádné potěšení a jeho žárlivá manželka mu byla neustále v patách, proto se Filip, za podpory svého tchána, aragonského krále Ferdinanda II., snažil prohlásit Janu za šílenou. Po Filipově smrti byla královna „šílená“ žalem uzavřena v klášteře, kde strávila zbytek života, a vládu nad Kastilií a Leonem převzal její otec.
Isabela měla pět sourozenců: Eleonoru (1498–1558), Karla (1500–1558), Ferdinanda (1503–1564), Marii (1505–1558) a Kateřinu (1507–1578).
Dětství prožila na dvoře své tety Markéty, která byla nizozemskou místodržitelkou, spolu s bratrem Karlem a sestrami Eleonorou a Marií. Její druhý bratr Ferdinand a nejmladší sestra Kateřina zůstali ve Španělsku, Ferdinand na dědečkově dvoře, kde se mu dostalo výchovy pro budoucího španělského krále, a Kateřina s matkou v klášteře. Isabelina teta Markéta byla velmi vzdělaná žena a všem dětem poskytla laskavou péči i skvělé vzdělání, jejím učitelem byl Adriaan Florenszoon Boeyens (pozdější papež Hadrián VI.)[5] Nemohla je však uchránit politických sňatků, které osnoval její otec, císař Maxmilián I., pro svá vnoučata.
Sňatek
Hlavní motivací pro uzavření sňatku bylo politické hledisko a rozšiřování vlivu. Proto císař Maxmilián na nic nečekal a začal vyjednávat s mladým dánským a norským králem Kristiánem II., nehledě na to, že se o něm šířily znepokojující zvěsti. Kristián byl považován za největšího zpustlíka své doby. Volba padla na Maxmiliánovu druhou vnučku.
11. července 1514 se tedy Isabela per procurationem provdala za dánského a norského krále Kristiána II., jehož při obřadu zastupoval její dědeček císař Maxmilián. O rok později, 12. srpna 1515, se v Kodani sňatek mezi Isabelou a Kristiánem zopakoval za jejich osobní účasti. Vztahy mezi králem a nevěstinou rodinou však zůstaly chladné.
Dánská královna Alžběta
Isabela byla korunována na dánskou královnu a přijala jméno Alžběta. Kristián svou ženu nemiloval a otevřeně udržoval poměr s Holanďankou Dyveke Sigbritsdatter, jejíž rodina, které král udělil vysoké státní posty, udělala královně ze života peklo. Vztahy mezi manžely se zlepšily po Dyvekině smrti roku 1517.
Roku 1520 se spolu s manželem stali také královnou a králem švédským.
Smrt v Gentu
Roku 1523 byl král Kristián II. svržen a na trůn nastoupil jeho strýc Frederik I. Bývalá královna Alžběta odmítla velkorysou nabídku nového krále, aby i s dětmi v Dánském království zůstala, a s manželem opustila zemi. Rodina odešla do Flander a nakonec se usadila v Lier v dnešní Belgii.
Teprve 24letá Isabela ukončila svou životní pouť 19. ledna 1526 v Gentu. Pohřbena v klášteře sv. Petra u Gentu a v roce 1883 byly její ostatky převezeny do Odense a uloženy v Katedrále sv. Knuda.[5]
Po smrti Isabelly předal Kristián své a Isabelliny děti v roce 1526 do péče jejich pratety Markéty Habsburské, nizozemské místodržitelky. Roku 1531 odcestoval zpět do Skandinávie, neboť se chtěl pokusit o znovuzískání dánského trůnu. Jeho snaha nebyla úspěšná, Kristián byl jat a po dlouholetém věznění zemřel; do Flander se již nevrátil. Po smrti Markéty Habsburské v roce 1530 se o další výchovu dětí starala nová místodržitelka habsburského Nizozemí, Isabellina mladší sestra Marie Habsburská.
Remove ads
Potomci
.jpg)
- Jan (21. února 1518 – 11. srpna 1532)
- Maxmilián (*/† 1519)
- Filip Ferdinand (*/† 1519)
- Dorotea (10. listopadu 1520 – 20. září 1580), ⚭ 1535 Fridrich II. Falcký (9. prosince 1482 – 26. února 1556), kurfiřt falcký
- Kristina (1521–1590),
- ⚭ 1534 František II. Maria Sforza (4. února 1495 – 24. října 1535), milánský vévoda
- ⚭ 1541 František I. Lotrinský (23. srpna 1517 – 12. června 1545), vévoda lotrinský
- syn (*/† 1523)
Remove ads
Vývod z předků
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads