Cossonay
obec v kantonu Vaud ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Cossonay je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 3 900[2] obyvatel.
Remove ads
Geografie
Cossonay leží v nadmořské výšce 562 m, vzdušnou čarou 11 km severně od okresního města Morges. Městečko se rozkládá na okraji vysoké náhorní plošiny západně od řeky Venoge, asi 130 m nad údolím řeky na Vaudské plošině.
Obecní katastr o rozloze 8,3 km² zahrnuje část mírně zvlněné náhorní plošiny Gros de Vaud, obilnice kantonu Vaud. Východní hranici tvoří převážně regulované koryto řeky Venoge. Odtud se obecní území táhne západním směrem na rozsáhlou náhorní plošinu Cossonay, na jihu sahá až k údolí Valezard a na severu k Pré Defour. Náhorní plošina je na západě ohraničena lesním komplexem Bois du Sépey, kde se v nadmořské výšce 620 m nachází nejvyšší bod Cossonay. Zde se také nachází chráněný rybník Étang du Sépey, který vznikl renaturací bývalé jílové jámy. V roce 1997 připadalo z obecní plochy 13 % na zastavěné území, 22 % na lesy a křoviny, 64 % na zemědělskou půdu a necelé 1 % tvořila neproduktivní půda.
K Cossonay patří několik čtvrtí s rodinnými domy a osada Allens (543 m n. m.) na náhorní plošině jižně od města. Sousedními obcemi Cossonay jsou na jihovýchodě Penthalaz, na jihu Gollion, na jihozápadě Senarclens, na severozápadě La Chaux (Cossonay), na severu Dizy a na severovýchodě Lussery‑Villars.
Remove ads
Historie
Na území obce Cossonay byly objeveny pozůstatky římského statku a raně středověkého pohřebiště. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1096 pod názvem Cochoniacum. V roce 1164 se objevuje označení Cosonai a roku 1228 Cossonai.[3]
Ulrich z Cossonay daroval roku 1096 místní kostel klášteru Romainmôtier. V roce 1224 se dostal do vlastnictví benediktinů z Lutry, kteří ve druhé polovině 13. století nechali v Cossonay vybudovat priorát. Sídlo bylo opevněno již v 11. století, ve 13. a 14. století byly hradby obnoveny a rozšířeny. Městečko bylo od vrcholného středověku sídlem významného šlechtického rodu. Baroni z Cossonay ovládali území od La Chaux (Cossonay) po Boussens a od Dizy po Gollion. Kromě toho podléhala jejich vládě i řada dalších lenních statků.[3]
Kolem roku 1264 získalo místo městská práva. Požár na konci 14. století zničil velkou část městečka i archiv, takže privilegia musela být roku 1398 obnovena baronkou Johannou z Cossonay. Když tato roku 1406 zemřela, zůstalo šlechtické sídlo neobsazené a nejpozději roku 1421 připadlo rodu Savojských. Ten zde zřídil savojské místodržitelství Cossonay.
Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 se městečko dostalo pod správu panství Morges a nadále tvořilo její podcelek. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl následně s přijetím mediační ústavy začleněn do kantonu Vaud. Roku 1798 byl vytvořen okres Cossonay a městečko se stalo jeho hlavním sídlem. Od roku 2008 patří Cossonay k okresu Morges.[3]
Remove ads
Obyvatelstvo
Z celkového počtu obyvatel je 89,1 % francouzsky mluvících, 3,1 % německy mluvících a 2,7 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000).
Hospodářství
Cossonay bylo až do 20. století zemědělským městečkem. Do 15. století se zde pěstovala vinná réva, poté začalo převládat obilnářství a chov dobytka. Zemědělství má ve struktuře zaměstnanosti místních obyvatel určitý význam dosud.
Od 16. století existovalo podél řeky Venoge několik mlýnů. S industrializací a rozvojem dopravy v průběhu 19. století vznikla v údolí průmyslová zóna (z větší části na území obce Penthalaz), kde se usadila továrna na kondenzované mléko, kabelovna a továrna na košťata. Díky tomu Cossonay dosáhlo zvýšené prosperity. Na začátku 20. století se Cossonay stalo sídlem jedné z francouzsky mluvících sekcí Švýcarského svazu pracovníků v kovoprůmyslu a hodinářství. Do roku 1920 se ve městě konaly významné regionální výroční a dobytčí trhy, které však byly zrušeny po založení Comptoir suisse v Lausanne. Další hospodářský rozmach přineslo roku 1923 založení společnosti Société des Câbleries et Tréfileries SA (později Alcatel Cable Suisse SA), která však rovněž leží na území Penthalaz.
V Cossonay se nachází kino, které bylo zřízeno v bývalém kasinu. Je regionálním centrem s průmyslovou, řemeslnou a správní funkcí. Ve městě sídlí především střední a menší podniky specializované na elektroniku, lešení, dopravu, stavebnictví a obchod s vínem. Cossonay má archiv architektury a dějin umění (spravovaný EPFL Lausanne) a je sídlem školního centra Pré-aux-Moines pro okolní obce (postaveného v letech 1982–1989). Bývalý okresní soud byl v roce 2000 přesunut do Nyonu.
V posledních desetiletích se Cossonay rozvinulo také jako rezidenční obec. Mnoho ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací do širší oblasti Lausanne.
Remove ads
Doprava
Obec má velmi dobré dopravní spojení. Leží na křižovatce hlavní silnice č. 9 z Lausanne do Vallorbe, silnice z Morges do Orbe a silnice přes sedlo Col du Mollendruz do údolí Vallée de Joux. Křižovatka Cossonay na dálnici A1 (Lausanne–Yverdon), otevřenou v roce 1981, je vzdálen asi 5 km od centra obce.
Dne 7. května 1855 byl uveden do provozu úsek Yverdon–Bussigny železniční trati Yverdon–Lausanne se stanicí Cossonay-Gare v údolí Venoge pod Cossonay, na území obce Penthalaz. Město bylo v roce 1897 napojeno na dopravní síť otevřením pozemní lanové dráhy Cossonay Gare–Ville (CG). Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují poštovní autobusy z Cossonay-Gare do Cheseaux-sur-Lausanne a do L’Isle a z Cossonay-Ville přes Cottens či Aclens do Morges. Od změny jízdního řádu 2014/15 nese železniční stanice Cossonay nový název Cossonay-Penthalaz.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads