Crispus

Flavius Julius Crispus (cca 300 – 326) byl nejstarším synem římského císaře Konstantina I. Velikého a jeho spoluvládcem, caesarem od března 317 až do jeho popravy v roce 326.^[1] Jeho matkou byla Minervina.^[2] V letech 318 až 323 vládl ze svého sídla Augusta Treverorum v římské Galii.^[3] V roce 324 porazil námořnictvo Licinia v bitvě u Hellespontu, což s bitvou u Chrysopolis, kterou vyhrál Konstantin, přimělo Licinia a jeho syna rezignovat. Konstantin se tím stal jediným augustem v celé říši.^[4]

Crispus
Narození	303 Pula
Úmrtí	326 (ve věku 22–23 let) Pula
Příčina úmrtí	oběšení
Povolání	politik a voják
Choť	Helena (od 322)
Děti	Flavius
Rodiče	Konstantin I. Veliký a Minervina
Příbuzní	Konstantin II., Constantina, Helena (manželka Juliana), Constans a Constantius II. (sourozenci)
Funkce	caesar římský konzul
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Crispusovým učitelem rétoriky byl antický historik raného křesťanství Lactantius. Když byl jmenován spolucísařem, byl také nazýván princeps iuventutis. Latinský rétor Nazarius složil panegyriku zachovanou v Panegyrici Latini, která ctila Crispova vojenská vítězství nad Franky v roce 319. Crispus byl třikrát římským konzulem, v letech 318, 321 a 324.

Podle latinských zdrojů Ammiana Marcellina a Aurelia Victora po soudním procesu, jehož skutečné okolnosti jsou záhadné, Konstantin I. Veliký roku 326 nechal Crispa, vlastního syna v Pule popravit. Řecký spisovatel Ioannes Zonaras napsal, že Constantina obvinila Crispa z incestu s ní. Po jeho smrti byl Crispus podroben damnatio memoriae.