Dělnická rada

Dělnická rada byl v 19. a 20. století orgán složený z dělníků nebo jimi volených zástupců, který řídil pracoviště nebo obec (případně zastupoval dělníky vůči zaměstnavatelům).

Historie

Konec 19. a počátek 20. století

Myšlenka dělnických rad (tehdy tovární rady) vznikla již v roce 1848 v Německu. Mělo se jednat o rady, složené z dělníků a dílovedoucích na jedné straně a majitele podniku na straně druhé, které by mezi jiným byly prostředníky ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.^[1] Ve větší míře vznikaly dělnické rady od 2. poloviny 19. století v evropských zemích (zejména ve Francii a Německu)^[2] a v USA.^[3]

Během německé revoluce (1918–1919) se, obdobně jako v Rusku, dělnické rady měly stát nástrojem moci.^[4]

Bolševické Rusko

V Rusku (později SSSR) vznikaly tyto rady pod názvem sověty (z ruštiny) v období 1905–1907. V roce 1917 se obnovily, vznikly nejen sověty dělnické, ale i rolnické a vojenské, a staly se vedle Prozatímní vlády paralelní součástí státní moci. Po bolševické revoluci se staly mocenskými orgány státu.^[5] Podle Lenina byly dělnické rady nástrojem pro vznik diktatury proletariátu.^[6]

Prvorepublikové Československo

V období první republiky vznikaly po roce 1918 z iniciativy sociálně demokratické strany, pod vlivem bolševického Ruska, v Československu dělnické rady především na Kladensku, Brněnsku a Mostecku. Ty byly úředně rozpuštěny po generální stávce v roce 1920.^[7]

Druhá polovina 20. století

Od roku 1950 vznikaly v SFRJ, v rámci tzv. samosprávného socialismu, dělnické rady (rady výrobců), na které přešlo řízení podniků (pod dohledem komunistické strany Jugoslávie).^[8]

Rady zaměstnanců v ČR

Pod názvem rada zaměstnanců se v současné legislativě jedná o další subjekt, kromě odborů, zastupující zaměstnance firmy. Existuje-li rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen ji informovat o činnosti zaměstnavatele, zajistit projednání vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření a umožnit o osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení.^[9]

Historické příklady

• Paříž v roce 1871 (la commune)^[10]
• Rusko při Ruské revoluci v roce 1905 a Velké říjnové socialistické revoluci;^[11]
• Polsko při Polské Revoluci roku 1905 a Velkopolském povstání ^[12]
• Mexiko v průběhu Mexické revoluce (1910-1920), Povstalecké zapatistické autonomní obce (1994-současnost) a comités trabajadores ve městě Cherán (2011)
• Německo při Listopadové revoluci v letech 1918-1919