Listopadová revoluce (Německo)

Listopadová revoluce (německy Novemberrevolution) byla revoluce v Německu v letech 1918–1919, která svrhla Německé císařství a nastolila parlamentně demokratický režim nazývaný Výmarská republika.

Listopadová revoluce
konflikt: Důsledky první světové války
Barikády spartakovců, rok 1919
Trvání	3. listopad 1918 – 11. srpen 1919
Místo	Německo
Výsledek	abdikace císaře Viléma II. Pruského, potlačení komunistického povstání spartakovců, nastolení Výmarské republiky
Strany
„Svobodná socialistická republika Německo“ SPD (do 9. 11. 1918) USPD (od 9. 11. 1918) Svaz spartakovců KPD IKD Revoluční správci FVdG Svobodná dělnická unie republiky rad: Lidový stát Bavorsko (do března 1919) Bavorská republika Brémská republika Saská republika Würzburská republika Alsaská republika podpora: Rusko Německá říše Německá říše (1918) armáda Výmarská republika (1918–1919) Reichswehr Freikorps Der Stahlhelm SPD podpora: Francie
Velitelé
R. Luxemburgová † Kurt Eisner † Karl Radek Karl Liebknecht † Leo Jogiches † Clara Zetkin Ernst Toller Gustav Landauer Eugen Leviné † Paul Levi Friedrich Ebert
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Revoluce začala 3. listopadu 1918, dosáhla odstoupení císaře Viléma II., nastolení demokracie a akceptovala ukončení první světové války podepsáním příměří. V roce 1919 byly uspořádány volby, byli poraženi komunističtí radikálové a revoluce byla zakončena 11. srpna 1919, kdy vešla v platnost Výmarská ústava.

Některými odpůrci revoluce, zejména nacisty, byla revoluce líčena jako zrada německého národa a dýka vražená do zad.

Historie

Soustružník Johann Lehner zajatý jednotkou Freikorps krátce před svou popravou. Nesprávně jej považovali za člena bavorského povstání. Květen 1919.

Za počátek revoluce se pokládá vzpoura námořníků v Kielu.

Revoluci podněcovaly radikální levicové skupiny, mj. Spartakovci, které prosazovaly program lidové revoluce. Zprvu bylo cílem okamžitě ukončit ještě trvající válku a svrhnout monarchii, posléze pak i republikánskou vládu vedenou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Povstání spartakovců (lednové berlínské povstání roku 1919) mělo za cíl vytvořit předpoklady pro socialistickou revoluci inspirovanou ruskou říjnovou revolucí 1917. Po vzoru ruských sovětských republik („republik sovětů“) byly zakládány republiky rad, z nichž nejvýznamnější Bavorská republika rad byla zlikvidována po několika týdnech na začátku května 1919.

I po ustanovení republiky během prvních let, kdy zemi provázela poválečná krize a hyperinflace, probíhaly další – neúspěšné – snahy o revoluční změnu politiky Německa. Ze strany komunistických radikálů to bylo povstání v Porúří 1920, březnová akce 1921 a německý říjen 1923. Ze strany pravicových radikálů to byl Kappův puč 1920, který měl obnovit předrevoluční pořádky, a Hitlerův pivní puč 1923.

Odkazy

Literatura

• MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.

Související články

• Spartakovci
• Povstání spartakovců
• Dějiny Německa
• Důsledky první světové války
• Listopadová revoluce v Sasku (1918–1919)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Listopadová revoluce na Wikimedia Commons
• listopadová revoluce, cojeco.cz

Portály: Německo | Politika | První světová válka