Důl Gabriela

Důl Gabriela v Karviné je od roku 2004 uzavřený černouhelný hlubinný důl. Během své historie se jmenoval i UNRRA či Mír. Důl Gabriela je kulturní památkou České republiky.^[1]

Důl Gabriela
Základní údaje
Jiné názvy	UNRA, Mír
Typ díla	hlubinný důl
Maximální hloubka	750 m
Těžba	černé uhlí
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Okres	Karviná
Obec	Karviná
Revír	Ostravsko-karvinský
Souřadnice	49°49′55,2″ s. š., 18°29′40,56″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby	1854–2000
Kód památky	49083/8-4011 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V budoucnu by z areálu bývalého dolu mělo vzniknout kulturní centrum s názvem "POHO Park" které nabídne informace, prostory pro k pořádání nejrůznějších akcí a zázemí pro odpočinek i vzdělání. Celý projekt nové centra tzv. "Pohornické krajiny" je vyčíslen na 500 milionů korun a měl by být financován z Operačního programu "Spravedlivá transformace" ^[2]

Historie

Založení dolu

V oblasti dolu byly v roce 1852 provedeny první zkušební vrty, na základě kterých bylo rozhodnuto o výstavbě dolu. V hloubce 104 m byla navrtána sloj o mocnosti 79 cm. Důlní licence byla získána v roce 1854 a v tomto roce byl také důl založen. Vlastnictví dolu bylo rozděleno mezi Františka Handwerka (25 %) a hraběte Žerotína (75 %). Důl byl pojmenován podle hraběnky Gabriele Žerotínové. 16. ledna 1856 došlo k výbuchu důlních plynů, které usmrtily 17 lidí. V roce 1859 došlo k důlnímu požáru, který poškodil dřevěné vybavení v dole i na povrchu. Jelikož stávající majitelé neměli prostředky na opravy, byl důl opuštěn a v roce 1862 prodán arcivévodovi Albrechtovi.

1862-1945

Po prodeji dolu Arcivévodovi Albrecht došlo k obnovení těžby, v roce 1865 přesáhla těžba na dolu 10.000 tun uhlí. V letech 1870–1871 došlo k zbudování jam číslo 1 a číslo 2, v roce 1872 byla vybudována vlečka, která důl spojila s Košicko-bohumínskou dráhou. V 90. letech došlo k vybudování nové úpravny a v roce 1899 byl použit první elektrický stroj – Rateaův ventilátor. V roce 1902 došlo k důlní havárii, při které zemřelo 7 horníků. V roce 1906 byl důl prodán Báňské a hutní společnosti. Ve vlastnictví této společnosti došlo k mnoha modernizačním investicím, jak na povrchu dolu, tak i v systému těžby. Ve vlastnictví této společnosti došlo například také k úpravě těžních věží, které dosáhly výšky 35 metrů.

Během první světové války vystoupala poptávka po uhlí a taktéž na dole Gabriela se výrazně zvýšila těžba uhlí. V roce 1917 došlo k rekordní roční těžbě – 717 400 tun uhlí. Vzhledem k životním podmínkám v této době však docházelo i ke stávkám a protestům horníků.

Památník obětí výbuchu v roce 1924

11. dubna 1924 vypukl ve sloji 29 východního pole požár, který byl zlikvidován uzavřením zasažené oblasti. Následujícího dne ovšem došlo k výbuchu, který usmrtil 15 horníků, kteří pracovali na zesílení hrází proti požáru. 13. dubna došlo k dalšímu výbuchu, který dosáhl až na povrch a musely být uzavřeny všechny jámy. K opravám došlo až 17. července 1924, přičemž úrovně těžby před havárii bylo dosaženo až v roce 1927.^[3]

Během druhé světové války (1. 9. 1939 – 9. 5. 1945) vytěžil důl celkem 5 012 000 tun uhlí. I v této době docházelo k zavádění novinek, například hřeblový dopravník Westfalia či turbokompresor Demag.

Vývoj po roce 1945

2. března 1947 došlo k přejmenování dolu na UNRRA. V roce 1947 měl důl problém plnit plán prvního roku dvouletky, splnil pouze na 90,38 %, v roce 1948 byl plán splněn na 96,26 %. V roce 1950 došlo k přejmenování dolu na důl Mír. 1. dubna 1958 došlo ke spojení dolu Mír s dolem 1. máj (který byl tvořen dolem Hohenneger a dolem Barbora. Dnešní Důl Darkov stojí na místě bývalé větrní jámy Mír 4, která sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole” Dolu Mír. Ta byla vyhloubena již v roce 1949, když bylo rozhodnuto o posunutí dobývacího prostoru dolu Mír (Gabriela) pod místní část Karviné-Solcu, včetně parku se zámkem rodiny Larischů. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Od 1. 1. 1993 došlo ke spojení závodů Darkov a Mír.

Po roce 1989 docházelo v celém hornictví k restrukturalizaci a útlumu těžby uhlí. V této souvislosti byl uzavřen bývalý důl Barbora a v roce 2004 taktéž důl Gabriela. Těžba z tohoto dolu byla převedena na důl Darkov.

Areál bývalého dolu Gabriela

Statistiky

Počet zaměstnanců

rok	počet zaměstnanců
1890	1460
1910	1618
1930	1299

Roční těžba uhlí

rok	roční těžba v tunách
1865	10 000
1878	100 000
1886	200 000
1908	300 000
1912	400 000
1917	717 400
1930	600 000
1985	1 150 000

Vedoucí závodu a ředitelé

období	vedoucí závodu/ředitel	zdroj
?1872	Handwerk
1872–1884	Fallaux
1884–1903	Ing. E. Pfogl
1903–1906	Ing. Kovalčík
1906–1913	Ing. G. Hertel
1913–1934	Ing. Josef Karkoschka
1934–1938	Ing. E. Müller
1938–1945	němečtí vedoucí dolu
1945–1946	Ing. Alois Radvan	[4]
1946–1948	Ing. Karel Novotný
1948?–1951	Ing. Jaroslav Bartoš
1951–1958	Rudolf Tomoš
1958–1962	Ing. Ferdinand Filipczyk
1963–1967	Ing. František Pavlonka
1968–1972	Ing. VI. Pastucha
1972–1979	Ing. Karel Chrápek
1979–1980	Ing. Josef Rohel
1981–1986	Ing. Oldřich Polanský
1986–1987	Ing. Oldřich Káňa
1987–1989	Ing. Rudolf Gaál
1989–1990	Ing. Michal Kuča
1990–1991	Ing. Bronislav Batorek
1991–1992	Ing. Zdeněk Mikš
Provoz ukončen