Důl Lazy

Důl Lazy
Prostor na povrchu Dolu Lazy po ukončení těžby (2021)
Souřadnice	49°49′46,56″ s. š., 18°26′40,56″ v. d.

multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Budování současného dolu Lazy bylo zahájeno v roce 1890, tehdejší název byl Neuschacht (Nová jáma).

V Dole Lazy se začalo těžit v roce 1892. V té době šlo o největší a nejmodernější důl s roční kapacitou těžby 500.000 tun uhlí.^[1]

V roce 1950 došlo k přejmenování na „Důl Antonín Zápotocký“ a v roce 1991 na Důl Lazy.

Dne 1. července 1995 došlo ke sloučení dolů Lazy, Dukla a František do jednoho odštěpného závodu pod názvem Důl Lazy. Těžba uhlí na Františku byla ukončena v roce 1999 a Důl Dukla byl v rámci útlumu začleněn od 1. února 2006 pod Důl Paskov.

Symbolický poslední vozík uhlí z dolu vyvezli 28. listopadu 2019. Od roku 2020 probíhala technická likvidace dolu, která trvala do roku 2023. Za téměř 130 let provozu se v dole vytěžilo 145 milionů tun uhlí.^[2]

Odstřel skipové věže

Dne 27. července 2024 v 10:12:49 byla odstřelena cca 83 metrů vysoká betonová těžní věž (skipová věž) pomocí osmdesáti kilogramů trhaviny. Dále se pak pokračovalo na likvidaci areálu s výjimkou ocelové těžní věže, jejíž zachování si vyžádali zástupci památkového ústavu. Do budoucna se po odstřelu skipové věže počítalo s přeměnou areálu na průmyslovou zónu.^[3] Samotný pád věže trval přesně deset sekund a přihlíželo mu několik desítek diváků, jež následně zavalil hustý oblak dýmu.^[4]

Video – odstřel skipové věže
Diváci přihlížející odstřelu
Věž těsně před odstřelem
Odstřel
Padající skipová věž
Následný oblak dýmu
Oblak dýmu valící se na diváky

V areálu dolu Lazy má po sanaci na přání památkářů zůstat pouze ocelová kozlíková těžní věž jámy číslo dva.^[5]

Remove ads

Nehody

1919

Dne 20. května roku 1919 došlo v dole v rozmezí 45 vteřin ke dvěma výbuchům metanu a uhelného prachu. V úseku přímo zasaženém výbuchy se nacházelo 164 horníků. Z toho 72 horníků utrpělo různá zranění a byli přiotrávení jedovatými zplodinami výbuchu, šesti se podařilo uniknout do bezpečí a 92 horníků utrpělo smrtelná zranění.^[6]

1951

Dne 3. července 1951 okolo 20. hodiny (ve 20:15)^[7] vznikl pod úrovní 6. patra požár. Ohnisko požáru bylo u pohonné jednotky článkového dopravníku Haubinco, který se vlivem přetížení zastavil. Vzduchový motor o výkonu 40,5 kW se však nadále otáčel a tím způsobil prokluzování čtyř klínových řemenů na řemenicích. Rozpálené řemenice zapálily uhelný prach a dřevěnou výztuž. Oxid uhelnatý obsažený v kouři zabil 8 horníků, kteří se snažili zachránit útěkem. Z ranní směny, která pracovala přesčas, se zachránili pouze dva horníci, když se jim podařilo dorazit k jámě a před 22. hodinou z dolu vyfárali.^[8]

Nedaleko ohniska požáru se nacházel sklad výbušnin. Působením tepla došlo k vyplavení nitroglycerínu do okolí. Asanace byla náročná a stala se námětem mnoha článků a povídek.^[8]

1964

Při zasypávání nepoužívané jámy dne 11. listopadu 1964 došlo k průvalu bahnin, při němž zahynuli 4 horníci.^[8]

2004

Dne 11. března 2004 došlo při rozšiřování prorážky v 36. sloji k důlnímu otřesu, při kterém bylo sedm horníků smrtelně zraněno.^[9]

Remove ads

Statistiky

Další informace rok, tun ...

Těžba^[10]
rok	tun	rok	tun	rok	tun
1892	0 020 000	1930	0 411.100	1960	1.334.342
1895	0 102.535	1940	0 902.600	1970	1.853.700
1900^{[pozn. 1]}	0 333.252	1943	1.302.600	1980	2.013.360
1910	0 407.830	1945	0 583.500	1984	2.230.840
1916	0 604.600	1950	1.025.800	1990	1.998.200
1920	0 247.400	1955	1.011.166	2000	1.920.100