Dům u Zlatého jednorožce

Dům U Zlatého jednorožce, Dům U Červených dveří, také Mandovský dům je románsko-gotický měšťanský dům, přestavěný v období baroka, situovaný na nároží Staroměstského náměstí čp. 548/I, Železné ulice 1 a Kamzíkové 5, v Praze na Starém Městě, od roku 1958 chráněný jako kulturní památka.^[1]

Dům U Zlatého jednorožce
Dům U Zlatého jednorožce
Účel stavby
nájemní dům, galerie
Základní informace
Sloh	románský, gotický barokní
Architekti	anonym František Maxmilián Kaňka
Výstavba	12.–15. století
Přestavba	1712–1717, 1735
Současný majitel	město Praha
Poloha
Adresa	Staroměstské náměstí čp.548/20ý Železná 1, 110 00 Praha 1-Staré Město, Česko Česko
Ulice	Železná, Staroměstské náměstí a Kamzíková
Souřadnice	50°5′12,67″ s. š., 14°25′18,93″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38628/1-294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a architektura

Nejstarším dokladem o stavbě kamenného domu v románském slohu je zdivo sklepa ze 2. poloviny 12. století, dvě prostory z opukového kvádříkového zdiva s valenými klenbami, které zdokumentoval stavebně historický průzkum v 50. letech 20. století. V druhé románské stavební etapě v 1. polovině 13. století byla síň nově zaklenuta na střední pilíř. Dům byl pravděpodobně věžový a tvořil součást dvorce. Dvorec byl později rozdělen na dva domy, první severní do Staroměstského rynku a druhý do Železné ulice. Po roce 1419 oba domy zase spojil jeden majitel.

První písemná zpráva, kterou lze bezpečně vztáhnout k tomuto domu, pochází z roku 1315, kdy Nicolaus Geunher a jeho druhové zaplatili za dům markraběti 40 kop zlatých; v roce 1332 se připomíná Kateřina Geunherova, která ustanovila plat za spásu duše svého zemřelého bratra Jeklina Geunhera.^[2]. Rodina Geunherových vlastnila dům až do roku 1346 v osobě Václava Geunhera, později opata kláštera v Litomyšli.

Po roce 1483 oba domy koupil utrakvistický biskup Augustin Lucián z Mirandoly. Další majitel si dal dům přestavět v pozdně gotickém slohu, autorem byl Matěj Rejsek, vytesal mj. sedlový portálek v průjezdu. Letopočet na svorníku klenby v průjezdu datuje ukončení stavby jeho stavby k roku 1496. Na závěr goticko-renesanční přestavby z roku 1523 došlo k vybudování dvorního křídla do Kamzíkové ulice.

Barokní úpravy podnikl Humprecht Jan Černín z Chudenic, počínaje opěrnými pilíři z roku 1655, v roce 1672 se připomínají stavitel Giovanni Domenico Canevalle a kameník Giovanni Antonio Pozzo. Z té doby pocházejí klenby síní v přízemí.

Hlavní barokní proměnu domu navrhl František Maxmilián Kaňka zvýšením o jedno patro, novou fasádou a zdobným portálem, který se nedochoval.^[3] Hlavní fasáda třípatrového do Staroměstského náměstí je čtyřosá, štuková výzdoba nad okny (suprafenestry) sestává z říms a maskaronů v prvním a druhém patře. Mohutný trojboký štít s oválným okénkem uzavírá korunní římsu domu.

Další úpravy z 19. století vedly jen k redukci dosavadní dekorace a úpravám, výkladců krámů.

Osobnosti

• Karel Havlíček Borovský zde bydlel v letech 1838–1839.
• Bedřich Smetana zde roku 1848 otevřel svou hudební akademii, jak připomíná litinová pamětní deska na fasádě.
• František Němec, hudebník, který zde spolu s B. Smetanou pořádal hudební večery.

Galerie

• 
  Detail oken 1. patra
• 
  Madona na fasádě
• 
  Pamětní deska B. Smetany na fasádě