DAPI

DAPI (4',6-diamidin-2-fenylindol) je fluorescenční barvivo, které se pevně váže na AT bohaté oblasti v DNA.^[1] DAPI se pro svou silnou fluorescenci a schopnost procházet buněčnou membránou běžně používá ve fluorescenční mikroskopii pro obarvení buněčných jader.

DAPI
Struktura
Obecné
Systematický název	2-(4-amidinofenyl)-1H-indol-6-carboxamidin
Ostatní názvy	4′,6-Diamidin-2-fenylindol
Anglický název	DAPI
Sumární vzorec	C16H15N5
Vzhled	Žlutý až oranžový prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	28718-90-3
PubChem	2954
ChEBI	51231
SMILES	[N@H]=C(N)c3ccc(c2cc1ccc(cc1n2)C(=[N@H])N)cc3
Vlastnosti
Molární hmotnost	277.324
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Epiteliální buňky s DNA obarveným modře pomocí DAPI a cytoskeletem obarveným zeleně a červeně pomocí imunofluorescence.

Prasečí oocyt obklopený folikulárními buňkami pod fluorescenčním mikroskopem (obarveno DAPI).

DAPI bylo poprvé syntetizováno roku 1971 v laboratoři Otto Danna při hledání léků proti trypanosomiáze, a i když jako lék nebylo používáno, výzkum DAPI ukázal, že se velmi silně váže na DNA a po vazbě fluoreskuje, což roku 1975 vedlo k objevu mitochondriální DNA při ultracentrifugaci.^[2]

Mechanismus fluorescence

DAPI (magenta) vázaná v malém žlábku DNA. PDBID:1D30

Po vazbě DAPI na DNA se až 20× zesiluje intenzita fluorescence, protože nedochází ke zhášení fluorescence molekulami vody v roztoku. Při vazbě na dvouvláknovou DNA má DAPI excitační maximum při 358 nm (ultrafialové světlo) a emisní maximum při 461 nm (modrá). DAPI se váže nejsilněji na úseky DNA bohaté na AT, kde se váže v poměru 1 molekula DAPI na 3 AT-páry.^[1] Kromě toho se DAPI může vázat i na RNA, i když fluorescence je výrazně slabší a emisní maximum je posunuto k 500 nm.

Související články

• Barvení (biologie)
• Histologické preparáty
• Hoechstovo barvivo

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu DAPI na Wikimedia Commons