Dafné (Peri)
opera Jacopa Periho From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dafné (původně Dafne) je první (známá) hudební skladba, již můžeme dle současných kritérií považovat za operu.[1][2][3] Hudbu zkomponoval v roce 1598 italský hudební skladatel Jacopo Peri na základě libreta Ottavia Rinucciniho.

Remove ads
Historie
Dafne poprvé provedl malý hudební soubor ve složení: cembalo, loutna, viola, arciloutna a tři flétny.[4] Bylo to poprvé, kdy Peri provedl hudební skladbu složenou z recitativů, recitace textu s hudebním doprovodem, tvořící převážnou část díla.[5]
Jacopo Peri napsal Dafne za podpory hudebníka a mecenáše Jacopa Corsiho pro omezený počet florentských vzdělanců, kteří tvořili tzv. Florentskou cameratu de' Bardi, působící v letech 1594 až 1597.[5][6] Uskutečnila se pravděpodobně soukromě 26. prosince 1598 v Palazzo Tornabuoni.[7] a byla novým impulsem pro oživení řecké tragédie[4] dle tehdy aktuálních potřeb. Ačkoli byla velmi vzdálená starořecké tragédii,[5] stala se novým uměleckým žánrem, který se pak rozvíjela po dalších 400 let.
Větší část Periho rukopisu partitury je i přes jeho značnou popularitu v tehdejší Evropě ztracena, dochovalo se pouze libreto o 455 slokách.
Florentský panovnický rod Medicejských byla skladbou tak nadšen, že si u Periho objednala novou operu Euridice ku příležitosti sňatku Marie Medicejské s francouzským králem Jindřichem IV. v roce 1600.[8][9]
První veřejné představení Dafne se konalo 21. ledna 1599 ve druhé verzi s Vittorií Archileiovou v Pittiovském paláci.
Remove ads
Námět a děj
Námět je založen na příběhu lásky mezi bohem Apollónem a nymfou Dafné.
Postavy opery jsou:
- Ovidio (Ovidius)
- Venere (Venuše)
- Amore (Amor/Láska)
- Apolone (Apollón)
- Dafne (Dafné)
- Nunzio (Posel).
Významné výstupy jsou: "Almo dio che 'l carro ardente...", "Da fortunati campi ove immortali...", "Non curi la mia pianta o fiamma o gelo...".
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads