Danakilská proláklina

Danakilská proláklina tvoří severní část Afarské pánve (či také Afarského trojúhelníku),^[1] geomorfologického jevu, jehož příčinou je přítomnost tří tektonických desek v oblasti Afrického rohu. Danakilská proláklina se rozkládá v Afarsku nedaleko etiopsko–eritrejských hranic. Poté co zde americký paleoantropolog Donald Johanson spolu se svými kolegy nalezl v roce 1974 kosterní pozůstatky australopitéka afarského, známého jako Lucy, staré 3,2 milionu let,^[2] začala být tato oblast nazývána kolébkou hominidů.

Afarská pánev s Danakilskou proláklinou

Danakilská proláklina je místem, kde byly naměřeny nejvyšší průměrné roční teploty na zeměkouli. Je to také jedno z nejníže položených míst na naší planetě (100 m pod hladinou moře),^[3] které je většinu roku beze srážek. Právě zde vysychá řeka Awaš v řetězci propojených slaných jezer, takže nikdy nedosáhne Indického oceánu.^[4]

Sopečná činnost

Západněji položenou a starší ze dvou sopek na jihu prolákliny je neaktivní Mount Ayalu. Zato druhá sopka, Erta Ale, je nejaktivnější sopkou Etiopie, s jedním, někdy i dvěma aktivními lávovými jezery na vrcholu. V oblasti se nacházejí i termální sirné prameny u Dallolu. Toto vlhké prostředí v proláklině zkoumají vědci v souvislosti se snahou porozumět vzniku života na jiných planetách a oběžnicích.^[3] Jakékoli mikroorganismy, jež zde případně žijí, budou dozajista extrémofilní, a proto budou zajímat astrobiology.^[3]