Daniel Ellsberg

Daniel Ellsberg (7. dubna 1931, Chicago, Illinois, USA – 16. června 2023, Kensington, Kalifornie^{[1][2][3][4][5]}) byl americký aktivista a vojenský analytik americké armády.

Daniel Ellsberg
Daniel Ellsberg (25. srpna 2020)
Narození	7. dubna 1931 Chicago
Úmrtí	16. června 2023 (ve věku 92 let) Kensington
Příčina úmrtí	rakovina slinivky
Alma mater	Harvardova univerzita Harvardova kolej Cranbroocká vzdělávací komunita Cranbrook Schools
Povolání	důstojník, ekonom, spisovatel, mírový aktivista, whistleblower, intelligence analyst, politický aktivista, voják z povolání a publicista
Zaměstnavatel	RAND Corporation
Ocenění	Gándhího mírová cena (1976) Cena whistleblowerů (2003) Americká knižní cena (2003) Cena Norwina S. Yoffieho za kariérní úspěch (2004) Cena za správný život (2006) … více na Wikidatech
Choť	Carol Cummings (1952–1965) Patricia Marxová Ellsbergová (1970–2023)
Děti	Robert Ellsberg Mary Ellsberg Michael Ellsberg
Web	www.ellsberg.net
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Chicagu do židovské rodiny. Vystudoval Harvardovu a Cambridgeskou universitu.

Ve 28 letech jej přijala korporace RAND Corporation. V roce 1961 postuloval Ellsbergův paradox (konstrukt v teorii rozhodování), v témže roce krátce navštívil také Jižní Vietnam. V dalších letech se stal expertem na nukleární strategii a jedním z předních plánovačů studené války. Působil i v soukromém sektoru. Dne 4. srpna 1964 začal pracovat v Pentagonu pod Robertem McNamarou. Jeho úkolem bylo shromažďovat a analyzovat data o vojenském působení americké armády v zahraničí (zejména ve válce ve Vietnamu) a poskytovat zprávy pro generalitu i prezidenta.

V roce 1967 byl zařazen do tajného projektu Montauk, analyzujícího předchozí válečné konflikty, tehdejší strategická a taktická rozhodnutí i komunikaci vlády s občany v relaci k probíhající vietnamské válce.
Okolo roku 1968–1969 dospěl k rozhodnutí dostat tyto materiály (později známé jako The Pentagon Papers) před americkou veřejnost, což se mu během následujících dvou let s pomocí dalších lidí podařilo. V roce 1971 na něj dopadlo soudní stíhání podle „špionážního zákona“ (Espionage Act of 1917) s navrhovaným trestem 115 let a osobním zájmem prezidenta Richarda Nixona jej zničit. Kvůli procesním chybám a nezákonnému shromažďování důkazů byl v roce 1973 zproštěn viny a naopak Nixon za konspirace proti němu zaplatil v aféře Watergate.

Po kariéře v Pentagonu se pro americkou společnost postupně stal archetypem whistleblowera, nepřestal v aktivismu proti pozdějším válečným konfliktům a napsal několik knih o své práci a svých postojích.

Ocenění

V roce 2006 získal cenu Right Livelihood Award.