David Nitschmann (biskup)

David Nitschmann nebo též David Nitschmann biskup (18. prosince 1695, Suchdol nad Odrou^[1], severní Morava – 8. října 1772, Bethlehem, Pensylvánie, USA) byl misionář a první biskup Moravské církve, tj. obnovené Jednoty bratrské (Unitas Fratrum).

David Nitschmann
David Nitschmann
Narození	27. prosince 1696 Suchdol nad Odrou Moravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí	5. října 1772 (ve věku 75 let), 8. října 1772 (ve věku 75 let) nebo 8. ledna 1772 (ve věku 75 let) Bethlehem, Pensylvánie Spojené státy americké Spojené státy americké
Povolání	kněz
Nábož. vyznání	Moravští bratři Jednota bratrská
Funkce	biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Moravan David Nitschmann, který byl přívržencem v monarchii pronásledované Jednoty bratrské, následoval v roce 1724 Kristiána Davida a odešel do exilu – do Saska. Jako exulant se v roce 1724 podílel na rozvoji Herrnhutu, ale zároveň podnikal misijní cesty na Moravu, do Čech a Anglie. V roce 1731 doprovázel Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa na korunovaci krále Kristiána VI. do Kodaně.

V roce 1732 byl společně s Leonardem Doberem, jedním ze dvou prvních misionářů obnovené Jednoty bratrské, vyslán na misijní cestu do dánské západní Indie – na ostrov svatého Tomáše.^[2] Po šestnácti týdnech se však vrátil a pracoval pro osadu Moravanů v Holštýnsku.

V roce 1735 byl v Berlíně vysvěcen za prvního biskupa Moravské církve Danielem Arnoštem Jablonským, vnukem Jana Amose Komenského – posledního biskupa staré Jednoty bratrské. Poté se vydal se na misijní cestu do Georgie a na lodi se spřátelil s Johnem a Charlesem Wesleyovými. V Georgii spoluzakládal město Savannah. Brzy se však vrátil a v květnu 1737 vysvětil (spolu s Danielem Jablonským) hraběte Zinzendorfa na biskupa obnovené Jednoty bratrské. V červnu 1737 vedl jednání o založení nové kolonie Herrnhaag ve Wetterau.

Moravský kostel, Bethlehem (1877)

V roce 1741 připlul jako misionář Moravské církve do Filadelfie v Pensylvánii a byl vůdčí osobností při zakládání města Bethlehem. Na zpáteční cestě do Evropy byl v roce 1744 zajat Španěly, ale byl propuštěn a v průběhu několika dalších let podporoval moravské osady v Dánsku, Norsku a Slezsku. V letech 1749 až 1754 žil v Herrnhaagu, poté se natrvalo vrátil do Pensylvánie, kde pobýval nejprve v Lititz a od roku 1761 (již mimo službu) žil v Betlémě. Tam v roce 1772 zemřel.^[3]