Dekolonizace Afriky

Dekolonizace Afriky je název pro historické údobí a společenské hnutí v Africe po druhé světové válce. Jednalo se o postupné vyhlášení nezávislosti v britských, portugalských, francouzských a belgických koloniích a proces vzniku či vyhlášení samostatných, nezávislých států.^[1] Jednalo se o součást celosvětového fenoménu osamostatňování kolonií evropských velmocí.^[2]

Animovaná mapa s nezávislostmi afrických územích v letech 1950–2011

Politické pozadí

Po druhé světové válce koloniální mocnosti počítaly dále s hospodářskou úlohou svých kolonií zejména v otázce přírodního bohatství. Úlohu kolonií spatřovaly také ve funkci určité protiváhy k Sovětskému svazu a jeho spojencům. Po válce dále také sílil odpor vůči kolonialismu, navíc se ukázalo, že kolonie už nemohou plnit svou úlohu pro své koloniální mateřské země.^[3] Nadále již také byla neudržitelná role afrických kolonií jako jakýchsi "vedlejších, primitivních národů na jiném kontinentě".^[2] Hlavní období dekolonizace probíhalo od roku 1955 do roku 1975, nejsilněji v roce 1960 (Rok Afriky). Později rovněž rostl počet členských států OSN z řad afrických zemí.