Dekánská plošina

vysočina na poloostrově Přední Indie From Wikipedia, the free encyclopedia

Dekánská plošinamap
Remove ads

Dekánská plošina (ang. Deccan Plateau) je rozsáhlá náhorní plošina, která zabírá střední část Indického subkontinentu (zejména státy Maháráštra, Telangána a Karnátaka). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km². Její nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m, na severu se místy svažuje až na 100 m n. m. naopak vrcholy kopců na jihu šplhají přes 900 m.[1]

Stručná fakta Dekánská plošinaदक्खन के पठारदख्खनचे पठारسطح مرتفع دکنదక్కను దిద్దుబాటుದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ Deccan Plateau, Nejvyšší bod ...
Thumb
Dekánská plošina na mapě Indie

Předpokládá se, že název vznikl zkomolením sanskrtského slova dakšin („jih“).

Remove ads

Geologie a geomorfologie

Jedná se o geologicky velmi staré území (platformu), které bylo až do druhohor spojeno s Madagaskarem. Tvoří jej krystalické horniny (nejvíce žuly a ruly), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himálajského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní vulkanickou tabuli), jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenily a získaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - Západní Ghát (2 695 m n. m.), Východní Ghát (1 680 m n. m.). Na severu je Dekánská plošina ohraničená hřebenem Vindhja (881 m n. m.).

Remove ads

Zajímavosti

Název v místních jazycích

  • hindsky दक्खन के पठार, Dakkhan ké pathár,
  • maráthsky दख्खनचे पठार, Dakkhančé pathár,
  • urdsky سطح مرتفع دکن, Satah martfa'a Dakan,
  • telugsky దక్కను దిద్దుబాటు, Dakkanu diddubátu,
  • kannadsky ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ, Dakhan prastabhúmi,

Souvislost s vyhynutím dinosaurů

Tato plošina vznikla silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 až 66 miliony let), tento jev mohl být také jednou z příčin vyhynutí neptačích dinosaurů před 66 miliony let.[2] Podle některých studií odstartoval nejintenzivnější fázi sopečného běsnění dopad asteroidu Chicxulub.[3][4] Dekkánské trapy jsou dnes jednou z největších známých magmatických provincií světa.[5][6]

Remove ads

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads