Demokratická federativní Jugoslávie

Demokratická federativní Jugoslávie byl prozatímní stát založený během druhé světové války 29. listopadu 1943 prostřednictvím druhého zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ). Národní rada osvobození Jugoslávie (NKOJ) byl jeho původním výkonným orgánem. Po celou dobu své existence byla spravována maršálem Josipem Brozem Titem jako předsedou vlády.

Demokratická federativní Jugoslávie Demokratska Federativna Jugoslavija Демократска Федеративна Југославија Demokratična federativna Jugoslavija ↓ 1943–1945  Federativní lidová republika Jugoslávie|→ vlajka znak
Hymna Hej, Slované
Geografie Demokratická federativní Jugoslávie v roce 1945 před Pařížskými mírovými smlouvami
Hlavní město	Bělehrad
Rozloha	255 804 km²
Obyvatelstvo
Jazyky	srbochorvatština slovinština makedonština[1][2]
Státní útvar
Státní zřízení	Federální konstituční monarchie pod prozatímní vládou
Měna	různé
Vznik	29. listopadu 1943
Zánik	29. listopadu 1945
Státní útvary a území
Předcházející Nezávislý stát Chorvatsko německá okupace Srbska Okupovaná Černá Hora Bulharské carství Italská sociální republika Nacistické Německo Maďarské království Německá okupace Albánie Jugoslávská exilová vláda Následující Federativní lidová republika Jugoslávie

Byla uznána Spojenci na teheránské konferenci spolu s AVNOJ jako jejím poradním orgánem. Jugoslávská exilová vláda krále Petra II. v Londýně, částečně kvůli tlaku ze strany Spojeného království,^[3] uznala vládu AVNOJ prostřednictvím Višské dohody, podepsané 16. června 1944 předsedou vlády exilové vlády Ivanem Šubašićem a Titem.^[3] Touto dohodou se exilová vláda a NKOJ dohodly, že se co nejdříve spojí do prozatímní vlády. Podoba nové vlády byla dohodnuta ve druhé dohodě Tito–Šubašić podepsané 1. listopadu 1944 v nedávno osvobozeném jugoslávském hlavním městě Bělehradě. Tato Jugoslávie se stala jedním ze zakládajících členů Organizace spojených národů po podpisu Charty OSN v říjnu 1945.

Stát byl vytvořen za účelem sjednocení jugoslávského odbojového hnutí proti okupaci Jugoslávie mocnostmi Osy. Dohoda ponechala otázku, zda bude stát monarchií nebo republikou, záměrně nerozhodnutou až do konce války, takže postavení hlavy státu zůstalo neobsazeno. Po sloučení vlád byl stát přetvořen na jednopartajní Federativní lidovou republiku Jugoslávii s Josipem Brozem Titem jako předsedou vlády a Ivanem Šubašićem jako ministrem zahraničních věcí.